Dnes byla domácí strava. Ke snídani kafe a ovoce (broskve 2 EUR za kilo, hrozny asi 2,60), k obědu těstoviny. Chlazené (nesušené) tagliolini 0,99 EUR za čtvrt kila (to jsou 2 – 3 porce, podle hladu), pesto genovese 1,5 EUR za 150 gramů (2 porce, pesto žeru nahusto), rajčata asi 3 EUR za kilo, půlkilo parmazánu za 6,90 (mnoho porcí). Takže talíř za 1,75 až 2 EUR. K večeři pizza da asperto za 3-4 EUR. Zkouším, jestli se dá v Toskánsku žít za český důchod. Zatím dobrý 🙂  

Vypadá to sice jako vtip, ale s očekávanými zimními cenami plynu a elektřiny o tom vážně přemýšlím. Jasně, že jídlo není všechno. Už jsem (trestuhodně) prošvihl nabídku na pronájem malého bytu 1+1 za 250 EUR měsíčně. Kdybych tady nechtěl dělat turistu, to znamená odpustil si dva výlety týdně do turistických rájů jako Florencie, Pisa, San Quirico atd… dá se to pořídit z českého důchodu?  Že se v Itálii při vytápění bytu spotřebuje méně plynu a elektřiny, to není třeba dlouze dokazovat (můj říjnový účet za vodu, plyn a elektřinu byl 15 EUR). Pro dvojici důchodců s průměrným důchodem mi to vychází jako docela dobré řešení.

Dnes jsem zase projížděl kolem malé vinotéky v San Pietro a vzpomněl si na tamní Vino Sfuso. U jedné stěny vinotéky mají police s lahvemi, u druhé asi šest nerezových tanků, ze kterých prodávají sudovku (italsky Vino Sfuso). Buď do přinesených nádob nebo vám to stočí do vlastních klasických lahví a na pákové špuntovačce zašpuntují. Hned jsem tam zastavil, protože český důchodce nebude kupovat předražené Bolgheri Rosso za 50 EUR, ale sudovku za 2,50 :-) Bude to pitelné?

Vermentino 2021, Vino Sfuso
Ročník jsem si vymyslel, nebyl uveden, ale 2021 dává smysl. Doma jsem vychladil 40 minut v mrazáku a jdeme na to. (Ve skutečnosti jsem si šel večer zaplavat do moře, to je tak na 30-35 minut.) Středně plná slámově žlutá barva s kovovým odstínem. Na nose středně intenzivní (až hodně intenzivní), ovocné, harmonické, naprosto bez výhrad. V chuti úplně suché, s výraznou kyselinou, málo tělnaté, středně plné, citrusy a žluté ovoce. Po pravdě je v chuti hlavně kyselina a dál už je toho málo. Na druhou stranu je projev hodně čistý, bez řemeslných prohřešků, bez rušivých vlivů. Jednoduché, ovocné, s nižším alkoholem. Jako český důchodce v Itálii bych to bral (asi 2,50 EUR za litr) jako výborný nákup.

Sangiovese 2021, Vino Sfuso
V květnu jsem od prodavače zkoušel vyzvědět, od koho víno nakupují, ale asi nevěděl. Prozradil jen, že to je „z Pisy.“ To je sice hodně negativní doporučení, ale zase za tři EURO nemůžete mít všechno :-) Sangiovese (asi s trochou Merlotu) vypadá lehce zakaleně, dost možná ve vinotéce stojí ve stejném tanku, ve kterém vzniklo. Ale vůně je odrůdová, hodně ovocná a zralá, připomíná džem z lesní směsi. V chuti pěkná kyselina, středně plné, hodně zralé až přezrálé lesní plody, trochu zemité a „zákal“ ve vzhledu má své pokračování i v chuti. Víno má jaksi rozostřenou, rozmazanou chuť, chybí mu čistota. Dobře pitelné, ale po Vermentinu jsem čekal trochu víc – ovšem jsme stále v kategorii 3 EUR za litr.

Cabernet Sauvignon barrique, ročník neuveden, Vino Sfuso
Temný vzhled s lehkým zákalem (nefiltrované), na nose lehce kabernetové, ale dosladka, s kokosem, vanilkou a hodně zralým ovocem. V chuti jasně kabernetové, suché, ale zralost / přezrálost posunuje projev dosladka. Tabák, tér, paprika, samé kabernetové příznaky, ale stejně jako výš chybí čistota.

Z principu nechci degustačním poznámkám lacáků dávat stejný prostor a zaujetí jako serózním denominačním vínům, ale první Vermentino by naslepo mohlo klidně obstát v přímém srovnání s některými běžně prodávanými lahvovanými Vermentiny (jejichž výrobci by si nepřáli, abych je teď jmenoval). Sudové Sangiovese i barikovaný kabernet byly kvalitativně níž, ale jako doprovod večeře bez problémů pitelné. A to jsem zkusil jen první tři ze šesti tanků. Výzkum sustainibility českých důchodců v Itálii může pokračovat!