Carmignano Montalbiolo 2018

Websterův slovník pro konzumenty vína aneb co mě napadá při prvním napití toskánského Carmignana :-) Přemýšlel jsem, jestli sloveso kalit (=chlastat, pařit, pít alkohol…) pochází z padesátoletního sovětského slovníku (Jak se kalila ocel) nebo z italského slova calice (pohár). Co myslíte vy?

Vždycky mě nadchne, když řešení má náboženské kořeny a dva tisíce let tradice. Z italského calice (zřejmě) do češtiny přešlo slovo kalich. Husitům se přezdívalo (aspoň v socialistických filmech) kališníci, protože druhý artikul pražský požadoval přijímání pod obojí čili kalení pro všechny křesťany. Tak na zdraví!

 

Po včerejší Elzaně z vinařství Fattoria Ambra jsem dnes otevřel Carmignano Montalbiolo a všechno je jinak. Od prvních setkání s víny z Fattoria Ambra jsem ze dvou Riserv (Elzana a Montalbiolo) dával přednost Elzaně, ale letos (ročník 2018) se to obrátilo. O Elzaně jsem psal už včera, tak jen stručně o Montalbiolu. Je to vinice na hranici mezi apelací Chianti a Carmignano. Technicky by se víno zřejmě dalo deklarovat jako Chianti, ale místní patrioti to samozřejmě lahvují jako Carmignano. Hned druhé vysvětlení, které mě napadlo, je exkluzivita – celá oblast Chianti má asi 50 tisíc hektarů vinic, Carmignano něco málo přes sto (hektarů). Když nechcete být jen jedním z mnoha, deklarujete to jako Carmignano.

Carmignano Riserva Montalbiolo 2018, Fattoria Ambra
70%% Sangiovese, 20% Canaiolo Nero a 10% Cabernet Sauvignon. O tom, jak se CS dostal do Florencie a jak Cosmo Medicejský na začátku osmnáctého století vyhlásil apelaci Carmignano jsem popsal už spoustu internetového papíru, takže jen odkaz. Dál se budu zabývat tím těžko postižitelným tajemstvím, jak to, že mi najednou chutná Carmignano Montalbiolo víc než včerejší Elzana.

Technologicky jsou to dvojčata. Giuseppe Rigoli sice u Montalbiola píše jen o 350-litrových sudech, ale to není velký rozdíl. Možná dvacet procent Canaiola a tím konzistentnější směs, včera jsem u Elzany řešil hlavně to, že deset procet kabernetu v projevu přebije devadesát procent Sangiovese. Montalbiolo je komplexnější a konzistentnější, tváří se víc jako jedno celistvé víno, a dává zapomenout na poměr Sangiovese a kabernetu. Ve skleničce je velmi temná, až kávová rudá barva. Na nose hodně zralé červené ovoce a alkohol, kávová zrna, koření, zralé lesní plody. Všechno dokonale spojené. V chuti zase hřejivý alkohol, kafe, zralé ovoce, dokonalá čistota, spojení všech chutí. Vyšší koncentrace se projevuje hlavně nasládlým projevem, k tomu se zřejmě přidává i alkohol. Hodně jemné, zkrocené taniny. S ohledem na moje soukromé preference mají obě Riservy vysoký alkohol (14,5%), ale Montalbiolo má výrazně lepší čistotu projevu a je mi mnohem příjemnější. Další dovoz je zatím vzdálený, ale až (jestli) na něj dojde, tak určitě Carmignano Montalbiolo!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *