Úvodem perlička z víkendových zpráv: britský The Guardian přinesl článek o protestech na Srí Lance. Stručně shrnuto, Srí Lanka zažívá nejhorší ekonomickou krizi od vyhlášení nezávislosti v roce 1948. Prezident Rajapaksa zakázal v dubnu 2021 používat chemii při zemědělské výrobě. Výnosy rýže poklesly a obyvatelé země, kterou živil export potravin, se bojí hladu. Citovaná čísla nevypadají na nějakou katastrofu, ale prezident je na útěku a demonstranti se koupou v jeho paláci. Hle, k čemu může vést nezvládnutý přechod k bio-zemědělství!
V září jsem přivezl sté bedýnky s Ghemme (a pár lahví Gattinary od Franchina), ale v několika případech jsem dostal už nový ročník 2017. Nová degustace Ghemme 2017 teď ukázala, že se nový ročník po roce dostal přesně tam, kde byl před rokem ten předchozí. Rok po nákupní degustaci v toskánské Lucce kontroluju zbylé lahve. Dnes Gattinara deklasifikovaná na Nebbiolo.
Nebbiolo Coste della Sessia 2016, Azienda Franchino
Ve skleničce je temně rudá barva, hluboká a s velkým gradientem. Na nose paprika, tabák, zralé červené ovoce, kůže, prostě příjemný a slibný komplex vůní. V chuti je to podobné, hodně spojené a sladěné s červeným ovocem, úplně suché se zakomponovanou kyselinou, s jemnými taniny hned od začátku. Paprika, tabák, černá káva, zpočátku je víno ještě dost sevřené a málo expresivní. Vyšší koncentrace a hustota připomínající olivový olej, k tomu ještě lehce olivová kyselina :-) 14% alkoholu, dobře pitelné a svádí k dalšímu napití. Před rokem jsem ani nezveřejnil poznámky, což naznačuje, že jsem asi měl velké výhrady. Dnes se mi moc líbí, ale nastupuje dilema posledních lahví: poslat na soutěž nebo ulakomit pro sebe?
V neděli přišly z Gracciana aktuální výsledky hodnocení z Decanteru: Vino Nobile di Montepulciano 2019 dostalo 92 bodů. Chvíli jsem si myslel, že 2019 ještě nemám, ale chyba! Ve sklepě leží několik krabic, lahev po 430 Kč. Náhodou jsem při tom objevil zapomenuté Vino Nobile 2017, takže v neděli šlo na stůl. K tomu můj první pokus o semolinové tagliatelle s moukou přivezenou z Toskánska. Bylo to bez komplikací, takže příště místo kilového balení mouky vezmu pětikilové. Pětikilovka stála pět EURO a to se vyplatí :-) s ohledem na dnešní cenu mouky v ČR.
Vino Nobile di Montepulciano 2017, Tenuta di Gracciano della Seta
Ve skleničce je středně plná rubínovka s počínajícím gradientem, na nose středně intenzivní třešňová vůně se sotva postřehnutelným dotekem sudu. Hodně klidná vůně. V chuti hodně ovocné (třešně), s pěkně zakomponovanou kyselinou, slušně koncentrované, spojené, s lehce kořenitým závěrem (sud), paprikou a kávovým tónem. Až s ohřátím se vrátí původně očekávané ostřejší středomořské koření. Víno už ztratilo mladické ostří, kyselina ani alkohol (14%) nevyčnívají, je to pěkně harmonické. Pro někoho zvyklého na mladá vína (jako já) je to zpočátku až nudně harmonické, ale s každým douškem je to lepší a přesvědčivější – takhle to má být. Za mě se víno blíží ideálnímu stavu k pití a mít jich víc, těšil bych se, že je příští rok vypiju.