Život bez Sylvánu ja jako dlouhá cesta bez hospod. To je jen neohrabaná parafráze citátu jednoho řeckého filosofa. Na omluvu uvádím, se mi to vnutilo do hlavy, když jsem víno odnášel z vinotéky. Dodatečně jsem zjistil, že od německého vinařství Hauck jsem tady už měl ryzlink. Asi to i po půlroce dopadne stejně: Německo a Riesling nebo Silvaner jdou spolehlivě dobře dohromady. Německá preciznost a snaha o čistotu projevu se k ryzlinku i sylvánu hodí, takže většinou není co řešit.

Vinařství Hauck je z Rheinessen a ani napodruhé ho „nebudu řešit“ a gůglit poznámky na webu. Víno jsem koupil za (relativně) zanedbatelný peníz (200-250 kaček) a podle etikety je to jakostka (QbA). Přední etiketa má lehce zavádějící popisek Silvaner Hildegard trocken, ale absence predikátu na etiketě celkem jasně říká, že je to jakostka a že „Hildegard“ je obchodní označení a ne název vinice. Jojo, to se mi to machruje, když už jsem několikrát koupil ryzlink s krásnou etiketou a teprve doma mi došlo, že je to jakostka a výrazné „Wehlener Sonnenuhr“ ma etiketě je jen obchodní značka :-)

Silvaner Hildegard 2020 ObA, Hauck
Ve skleničce je světle žlutá barva, na nose citrusy a květiny, svěží vůně, střední intenzita, pěkně odrůdová. V chuti dobře zakomponovaná (=ne moc výrazná) kyselina, citrusy, jablíčka včetně jadýrek, tenké tělo. Odhadem (bez gůglování) trochu slabší kyselina a 7-10 gramů zbytkového cukru. Německy suché, zbytkový cukr dotuje tenčí tělo a dodává plnost. Lehké (12,5% alkoholu), vzdušné, pěkně pitelné. Jednoduché, průmyslově vyrobené, ale poměrně precizně odvedené. Lepší hned po otevření než později, projev s okysličením trochu hrubne. S cenou kolem 220 kaček v pohodě.

Přihlášky do nové Skleničkovy bedýnky s Vino Nobile di Montepulciano z Tenuty di Gracciano přichází pomalu, proto jsem uzávěrku odložil na pondělí. Podrobnosti jsou tady.