V úterý odpoledne to bude nesoustředěné, roztěkané: jedním okem vyhlížím na monitoru, kdy se někdo další přihlásí o toskánskou bedýnku z Carmignana (Fattoria Ambra), před sebou mám výborné až vynikající víno z umbrijského Montefalka a v duchu přemýšlím o nejnovějším vývoji v prodeji vína. Mohl bych to zjednodušeně shrnout do věty, že velcí dovozci vín se vrhli na prodej koncovým zákazníkům, ale je to trochu složitější.
Jedu si po Kolbence a minu dva obchody, které jsem znal jen z webové reklamy. Lahve: dnes přeskočím, vrátím se k němu až někdy s lahví ryzlinku. O kus dál Vino divino, obvyklý název malých italských vinoték. Slovní hříčka (božské víno) v názvu, ale obchod zasazený do moderního obchodního centra, outlet s koupelnami Ptáček, počítači a mobily. Výborný sortiment vína je o dvě třídy výš, než byste na podobném místě čekali, ceny jsou mírné (= v zásadě odpovídají kvalitě a nejsou přehnané). Jediná výhrada: většinou (ne bezvýhradně) jde o starší ročníky. To sice není nápadné u italských červených, ale o to nápadnější u moravských bílých (Peřina 2015 až 2018). Z italského sortimentu bylo hned jasné, že sem dodává La Fattoria, tak jsem se zeptal.
Je to jednoduché. Vino divino vlastní napůl Bertacchini (La Fattoria) a Ptáček (koupelny Ptáček). Souvislost koupelen s vínem je jednoduchá, Bertacchini dováží italské plynové kotle Baxi (a prodává je Ptáček). Kovidový rok 2020 znamenal propad prodeje do restaurací, kde měla La Fattoria (asi) největší tržby. Soukromě jsem skeptický k tomu, zda tenhle model prodeje vína (nasekat stojany a regály, chrom nebo dřevo do dobře vyřešeného interiéru se dvěma prodavači) bude úspěšný, ale kdo se v italských vínech orientuje, může tam dobře nakoupit. Ti ostatní najdou poblíž kasy levná vína. Jednak z toho plyne zřejmá diverzifikace prodeje aneb nemít všechna vajíčka v jednom košíku, druhak má tento prodej poměrně velké fixní náklady (vybavení obchodu plus nájem) a z toho plyne otázka, zda velcí dovozci vína věří v renesanci prodeje do restaurací. Před rokem jsem zaznamenal, že malí provozovatelé vinoték zvažují konec, dnes si velcí importéři zařizují velké obchody v dříve rušných obchodních centrech. Čeká nás zajímavá a rušná sezóna!
Spoleto 2019 Trebbiano Spoletino DOC, Perticaia
Ze všech italských obskurních autochtonních odrůd je Trebbiano Spoletino moje nejoblíbenější. Tentokrát v tom není žádná kalkulace (jakože najdu si něco naprosto neznámého a stanu se samozvaným expertem, protože o tom nikdo jiný ani neví:). Vínům z Perticaii jsem propadl na jaře 2012 na degustacích v Perugii, dokonce jsem je tam poprvé ochutnával s Alessandrem Meniconim z Perticaii (horní obrázek). Mohl jsem ji začít dovážet, ale netroufl jsem si. Jak v Čechách vysvětlovat neznámé Trebbiano Spoletino a málo známé, nepřístupně tříslovinové Sagrantino Montefalco? V roce 2016 jsem to chtěl zkusit, ale to mě Meniconi odmítl – už byl domluvený s Bertacchinim. Tak na mě „zbylo“ Palazzone – Menicone měl tehdy v Perugii společnou prezentaci s Giovannim Dubinim z Palazzone. Zpátky k faktům: Trebbiano Spoletino je místní křížení pocházející z jinak velmi rozšířené odrůdy Trebbiano Toscano, ale spoletská variace se pěstuje jen na několika desítkách hektarů. Ochutnal jsem jen několik dalších vín z odrůdy, ale Perticaia byla vždy o celou třídu lepší. Navíc ji znám v několika ročnících a stále si drží vynikající kvalitu.
Stylizovaná burgundská lahev a pevný celokorek. Ve skleničce je citronovo-slámová žlutá barva, poměrně plná, výrazná a čistá. A pak už je to trochu jako přednáška o gravitaci černých děr nebo Dopplerově efektu nádherných dvojhvězd ze vzdálené Mlhoviny Slona. Středně intenzivní vůně, (pro mě) přitažlivá, leč obtížně sdělitelná. Květiny, koření, zralé žluté ovoce, ale to ji moc nepopisuje. V chuti komplexní s pěknou tak-akorát-silnou a zakomponovanou kyselinou, zrale ovocné, ale ještě spíš kovově minerální. V chuti celistvé s minerálním a jen lehce kořenitým závěrem, technologicky nerezový tank a delší ležení na jemných kvasničních kalech. Žádná divočina, spíš seriózní mainstream. 13,5% alkoholu. Vzdáleně připomíná jedno rhonské Rousanne, ale to bylo barikované. Čisté, krásně pitelné a přitažlivé, pro mě jedno z nejzajímavějších italských bílých vín. Kdybyste ve Vino divino nevěděli, co si vybrat a nechtělo se vám odejít bez nákupu, tak určitě vemte Spoleto od Perticaii. 363 Kč je výborná cena.
A jak jsem psal na začátku, pořád sleduju objednávky toskánských bedýnek z Carmignana. Brzy ráno je uzávěrka, podrobnější informace jsou tady, přihlásit se můžete tady.