Objev v krabici vzorků z červnové cesty do Toskánska aneb to nejlepší na konec. Ze vzorků vinařství Marchesi Ginori Lisci je to asi nejlepší víno, přitom první ročník a netypická odrůda. Myslím, že v listopadu 2017 mi enolog Lorenzo Tardivo (na fotce dole) naléval Castello Ginori s tím, že do něj přidali malý díl Syrahu. První sklizeň z nedávno vysazené vinice, jen pro vylepšení nejlepšího vína Castello Ginori. Tři roky poté dali na trh i solo Syrah. Přestože jde zřejmě o panenskou sklizeň, baví mě víno z celého sortimentu vinařství nejvíc.  

Úspěch má mnoho otců a tak se k Syrahu hlásí vinaři z různých regionů – na Sicilii jsem slyšel, že je to místní autochtonní odrůda a důkazem budiž, že název Syrah je odvozen od města Syracuse, kde odrůda měla vzniknout. Genetické analýzy prý tvrdí, že Syrah pochází z Rhony a to se mi zdá prozatím věrohodnější, než sicilská konstrukce. Ale toskánská denominace Montescudaio, kde sídlí i Marchesi Ginori, Syrah nezná, takže je víno zatříděné jako IGT Costa Toscana. To bude nějaká novinka, IGT Costa Toscana vidím poprvé.

Technicky je to certifikované bio z vinic Poderi Novi poblíž městečka Querceto. Toskánsko má několik Quercet, tak tohle je jedno poblíž pobřeží, u města Montescudaio. Čistý Syrah, sklízený ve druhé polovině září. V nerezovém tanku s řízenou teplotou po dobu čtyř týdnů kvasí odstopkované hrozny (malá část neodstopkovaných, bez přidání kvasinek. Roční školení v barokových a pětisetlitrových sudech, většinou nových. Další rok leží nalahvované víno před prodejem. Celkem 3000 lahví, takže malý objem: jen pár sudů.

Poderi Novi Syrah 2016 IGT Costa Toscana, Marchesi Ginori Lisci
Za mě docela dobře zvolená ambaláž, burgundská lahev a volba barev, jen by si víno zasloužilo výraznější etiketu. Z reklamy vím, že kontrastní texty (bílá na černém podkladu) jsou neviditelné a etiketa Syrahu to může demonstrovat. Ve skleničce je hodně temná červená s rubínovými odstíny, zřejmě lahvované bez filtrace. Na nose svěží, intenzivní a výrazné, ovocné a dubové. Červené ovoce, středomořské koření, barikové tóny, všechno pěkně sladěné. V chuti vynikající kyselina, šťavnatost, červené ovoce. Středně plné tělo, ale díky nižšímu alkoholu (13,5%, tady je svět ještě v pořádku:) a silné kyselině se víno krásně pije a působí lehce. Mezi současnými supertoskánci (nebo víny aspirujícími na takový titul) se 14 až 15 procenty alkoholu je to jako oáza uprostřed pouště. Ještě jsou příliš výrazné taniny a projevem je to trochu moc moderní, ale víno má krásnou kyselinu a nesnaží se mě ohromit robustností a velikostí. S českou cenou kolem 700 kaček se nestane vínem na každodenní pití, ale po letech recenzování vína jsem rád, když i dražší vína jsou dobře pitelná, chovají se přátelsky a nepokouší se zadupat konzumenta do země.