Dnes samé dobré zprávy: už před několika týdny psala Caterina Cornacchia z italského Torano Nuovo (Abruzzo, tady), že u nich kvetou třešně. Tehdy bylo za oknem hnusně, soukromě jsem to komentoval slovy „no nezabili byste ji?“ Minulý týden jsem vytáhl na zahradu stůl a židle, tak už si troufnu dát fottku italských třešní.
Suezský kanál ucpala loď a svět z toho má srandu. Tuhle fotku postoval známý burgundský vinař…
Dobré zprávy nekončí: v pátek večer přijela paleta moselských ryzlinků 2020. Propagoval jsem to sloganem „Radost se vrací do lockdownu“ a za mě to tak skutečně funguje. V pátek jsem odnosil víno do sklepa, v sobotu a v neděli připravil všechny objednané bedýnky na Poštu a na rozvoz. Je toho hodně a nevím, jestli všechno do konce týdne stihnu, ale budu se snažit. Dobrá zpráva: objednal jsem dost vína navíc, takže několik opozdilců ještě dokážu zásobit. U Erbesů se zatím dál lahvovalo a přijely vzorky dalších tří vín, které jsem v prvním degustačním balíku ještě neměl. Dnes o dvou pozdních sběrech:
2020 Erdener Treppchen Riesling Spätlese
2020 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese
Zvykl jsem si psát seznamy Erbesových ryzlinků vždy s Treppchen na začátku. Mohl bych to svádět na to, že Erbesovi mají na Erdener Treppchen jen půl hektaru a z Würzgarten dělají mnohem víc vín. Ale pravda je taková, že jsem Spätlese z Würzgarten vždycky považoval za lepší, komplexnější víno. Otočilo se to až s 2017 Erdener Treppchen Spätlese trocken, tehdy poprvé jsem ho měl za lepší než suché Würzgarten. Nabízím, nevnucuju – vím, že někteří bedýnkáři dodnes dávají přednost Würzgarten. Sladké Spätlese a Auslese šly s tím, moje preference se otočily a potom už to nikdy nebylo dopředu jasné.
Drobně se změnila etiketa, vinařství ji zjednodušilo a graficky vyčistilo, je teď výraznější a noblesnější. Ve skleničce je v obou případech podobná světlá citronově žlutá barva. Treppchen mají na nose jemnou až křehkou vůni meruněk, bílých broskví a zralých citrusů, krásně lehkou a čistou. Würzgarten je na nose o kousek důraznější a jednodušší, se zralými citrusy a bílými broskvemi. V přímém srovnání je to bod pro Treppchen, Würzgarten je sice důraznější, ale nemá živost Treppchen.
V chuti jsou Treppchen lehoučké, s dokonale zakomponovanou kyselinou, s živým projevem neseným hlavně citrusy a bílými broskvemi. Zbytkový cukr přidává na plnosti, ale za mě je dobře vyvážený kyselinou. Svěžest, lehkost, čistota, moc se mi líbí. Würzgarten je i v chuti výraznější, má víc ovoce a šťavnatou kyselinu, která dává vínu sušší projev. Předpokládám, že obě mají podobný zbytkový cukr, alkohol je v obou případech 8%. Dlouhé, čisté, výrazně ovocné. Kdybych musel bodovat, dal bych v obou případech 92 bodů, a kdybych si musel vybrat, tak tentokrát Erdener Treppchen. Obě vína vynikají čistotou a lehkostí, obě jsou teprve asi týden v lahvi (takže se za rok nebo za dva mohou vyvinout každé jinam), ale u těchto mladých vín mě baví lehkost, v případě Treppchen až křehkost projevu. Dobrá zpráva je, že obě vína jsou (a ještě budou) vynikající. A kdybych si nemusel vybírat, tak bych nejraději otvíral obě najednou a srovnával.