K současné koronavirové nákaze a způsobům, jak ji překonat, jednu poznámku. Když je společnost rozdělená prezidentskou volbou 50/50 a trestním stíháním premiéra 70/30, tak ji ani čínská nákaza nesjedností. Rozdělená společnost bude společnému nepříteli čelit mnohem hůř, než společnost „táhnoucí za jeden provaz,“ abych použil známé klišé. Když premiérovi 70% obyvatel nevěří, nezačnou mu věřit ani poté, co zavře hranice a zruší svobodu shromažďování. Falešné výzvy ke sjednocení nepomohou a v časech ohrožení se teprve ukáže, jak velká chyba bylo, že společnost nechala na místě premiéra člověka trestně stíhaného, vydíratelného, s břemenem pochybností a nedůvěry. Teď už se jen můžeme dohadovat a věštit, kdo v krizi ztratí víc – jeho podporovatelé nebo oponenti?  

Před několika dny jsem při mudrování o amerických dovozních clech a jejich vlivu na evropský trh s vínem odhadoval, že se trh změní a že by to mohlo i nám přinést velké výhody. Za dva týdny spadl kurz koruny k EURO o deset procent, z toho je jasné, že i přes koronavirovou krizi na tom bude italská společnost a ekonomika v delší perspektivě líp, než česká. A že nás krize zasáhne hůř než ostatní evropské země, viz úvodní odstavec. A samozřejmě, vinaři, kteří vyrábí drahá vína na tom budou líp než ti, kdo vyrábí levná. Je to zajímavý paradox, ve čtvrtek jsem jej zaregistroval i v Česku. Nejspíš je to tím, že lidé, kteří kupují drahá vína jsou bohatší, a ti z krizí vyjdou vždycky líp, než chudí. (Ti kdo hledají laciný alkohol teď přejdou na rum s lodičkou.) Kupujte dražší vína, budete se mít líp!

Tento týden se vyrojila spousta motivačních videí, jako první jsem zaregistroval sérii facebookových degustačních streamů Giovanni Dubiniho (Palazzone, Orvieto), kterého mnozí znají ze Skleničkových bedýnek. V úterý oslnil pletenou čapkou ze zimního cyklovýletu do Patagonie, další díl má být v pátek :-)

Z dalších videopočinů doporučuju italskou sérii #drink@home, které se účastní i několik vinařství, která znáte ze Skleničkových bedýnek. Na úvodním klipu Giorgio della Seta, majitel Tenuty di Gracciano, který kvůli koronaviru uvízl v Miláně.

Celá série je „Urob si sám“ a aniž bych chtěl vzbuzovat temné vášně po způsobu některých reality show, můžete se s ní podívat ke svým oblíbeným vinařům (doslova) do kuchyně. V některých případech vás zavede k úplně obyčejným rodinám. Třeba piemontské vinařství Monchiero Carbone už několik českých firem dováží, ale hned jsem dostal chuť.

Fyzicky v karanténě, ale virtuálně jsem poletoval po světě a navečer se usadil v Burgundsku s poslední lahví Santenay 2016 z loňské Pinotové bedýnky vín Marka Boutheneta. Ve skleničce je krásně zářivá, čirá rubínová barva s oranžovorůžovým okrajem. Na nose středně intenzivní až intenzivní švestky a višně, trochu ovocného dřeva, čistota. V chuti středně plné s výrazným a čistým ovocným projevem (peckoviny), pěkná ale uměřená kyselina, harmonické s nepřehnaným, spíš střídmým alkoholem (kuk, 13%). Třísloviny jen lehce lelkují v pozadí a dodávají jemné koření, víno ještě má před sebou dva až pět let. Projevem typické Burgundsko, za mě výborná čistota a ovoce.