Víkend nic moc. Nějaké aktuální poznámky nemá smysl psát, protože zestárnou dřív, než si je přečtete. V mém milovaném Toskánsku se počet infikovaných koronavirem za tři dny mezi středou (11/3) a sobotou (14/3) zdvojnásbil. Místo modliteb několik vzpomínek, které se váží k Itálii. Inspirovala mě jedna poznámka neznámého FB přítele o Verdiho Traviatě. Vydržte, fakt to nebude jen o opeře, přestože budu operu skloňovat.

O úvodní árii Libiamo ne‘ lieti calici psal(a), že v ní hraje významnou roli šampaňské. Skouknutí několika inscenací na Youtube to potvrdilo. Když jsem na to na webu narazil, moje chatrná italština mě upozornila, že půjde o něco zajímavého (calice = pohár). Zde klasická a názorná podoba z Metropolitní.

V angličtině se té árii bůhvíproč říká Drinking Song. Zde jedno video s holdem dámě, která propagovala šampaňské s tím, že vypije denně dvě lahve mezi obědem a večeří (0:40). Pozvedněme skleničky!

Z na webu nalezených verzí mě po hudební stránce přišla nejzábavnější exhibice tří tenorů. Baví mě na tom předapokalypticky aktuální text, a taky to, jak Verdi napsal orchestru na začátku předehru, při které to vypadá jako když „spadne řemen.“

K tomu jedna osobní vzpomínka. Někdy v roce 2009  jsem jel se svýma dětma (tehdy 5 a 9 let) do Toskánska. Vyrazili jsme z domu o půlnoci. Uložil jsem děti doma do postele a když usnuly, odnesl jsem je do připraveného auta a vyjel na Brenner. Druhý den v poledne jsme ve Volteře zašli na zmrzlinu a na náměstí poslouchali mladého flétnistu ve středověkém kostýmu. Hrál árie z italských oper a pětiletá dcera se divila: Tati, on hraje Vodňanskýho!

Dětem jsem celou cestu hrál v autě staré písničky Vodňanského a Skoumala, flétnista citoval hned několik z nich. Skoumalova citace melodie z Verdiho Rigoletta je cca od 0:38. La Donna e mobile! Porovnání s předchozím klipem je nutné :-)

Ty otravné degustační poznámky dám zase někdy příště… Skleničkův sklep zatím funguje bez omezení – Česká Pošta doručuje balíky *** a zásoby vína na jarní karanténu si můžete doplnit tady.