Někdy v létě 2019 jsem přivezl láhev Stefanu Erbesovi, když jsem k němu na Moselu jel pro ryzlinky. Za týden mi psal že je to velmi dobré, poťouchle jsem odepsal, ať si užívá vynikajících umbrijských kyselin ročníku 2018. Umbrie i Toskánsko podle mých skromných znalostí mívají horká léta každoročně, přesto bílá vína nestrádají a mívají dostatek kyselin. Moje středoevropské představy o horkých ročnících dostaly zásadní ránu v červnu 2016, když jsem byl poprvé v orvietském vinařství Palazzone. Před polednem bylo 40 stupňů, odpolední degustace v okolních vinařstvích jsem zrušil, ale nikdo se neděsil horka. Vína ročníku 2016 byla standardní a s dostatkem kyselin. OK, Orvieto Classico, směs čtyř odrůd, je zřejmě alchymie a čarodějnictví, ale francouzský Viognier vypěstovaný na sopečných vyvřelinách u Orvieta by mohl napovědět, jak to doopravdy je. (orvietská vedra jsem zmiňoval i v textu tady, report z vinařství tady.)  

12,5% alkoholu, tak jakýpak horký ročník? Vyšší nazrálá slámově žlutá barva, ve vůni zralé žluté ovoce, zralá jablka až do kompotových tónů a lehké kvasniční tóny. Technická poznámka: v zásadě je to nerezovka, víno kvasilo a zrálo asi šest měsíců ve velkém nerezovém tanku na jemných kvasničních kalech. Takže nerez a řízená teplota, ale beze spěchu, víno dostalo čas. V chuti výborná kyselina s pěkným ostřím, zase jablka až do kompotu, ryngle, nazrálost. Pěkná čistota, jen lehký minerální závěr. Vlastně nic složitého, jen mě baví sledovat, jak se víno vyvíjí od původního sevřeného tvaru s dominující kyselinou (v červnu 2019) do současného nazrálého projevu, který díky delšímu ležení na kvasnicích působí až oxidativně. Ve srovnání s červnovými poznámkami ubylo minerálního projevu a přibylo lahvové i ovocné zralosti.

Zajímalo by mě sledovat je ještě dalších pár let, ale zásoby byly malé. Což mě přivádí k tématu opakování dovozu vín z Palazzone: v roce 2019 jsem dal dovoz dohromady jen díky vstřícnosti Giovanni Dubiniho a jeho toleranci malým objednávkám. V poslední době se několik čtenářů dotazovalo, kdy zase bude Orvieto? Pro mě je to srdeční záležitost díky vyhraněné sopečné mineralitě a každoročně výrazným kyselinám bez ohledu na letní vedra, jen doufám ve větší zájem :-)