Klídek, pohoda. Dnes to bude jen takové plácání, nic vážného. Leda až nakonec. Díl první, Slovan všude bratry má:  Francesco Annibali vychválil italskou restauraci odhadem někde v Collio, napůl cesty mezi slovinskou Vipavou a Terstem. Vlastně na tom není o moc víc než slovanský název restaurace, Devetak 1870. Možná si Italové myslí, že jde o nějaký slovinský kulinářský temín, ale my délesloužící poctivci, kteří jsme to neusimulovalí na modrou knížku, my víme svoje.  

Americký Wine Spectator v pátek ohlašoval, že Trumpova administrativa má připravený návrh na zvýšení cel na vína dovážená z Evropy. Současná sazba 25% by se měla zvednout na 100%. Tak nějak předpokládám, že zdravý rozum zvítězí a nic z toho nebude, ale kdyby přece jen… jako evropský spotřebitel a minidovozce jsem pro. Německá, francouzská, italská (a španělská) vína by v Americe brutálně zdražila a výrobci by museli hledat nové trhy, což by v důsledku znamenalo zlevnění dovozů evropských vín do ČR.

Ale to je jen poťouchlost, obecně si myslím, že všechna cla a daně jsou od Lucifera a nic dobrého z nich nemůže být. Vezměte si jen detail, který mě léta irituje: krátké poznámky o dovážených vínech ve Wine Spectatoru obsahovaly i americkou maloobchodní cenu. Ta bývá často nižší než v Evropě, až se mi zdálo, že třeba burgundská vína se vyplatí kupovat v USA. Jako mini-dovozce o tom něco vím, takže na vysvětlenou dodávám ekonomickou trivialitu: USA neznají daň z přidané hodnoty. Dépéháčko je ještě větší zlo, než býval dévéťák! Správná cesta k cenové spravedlnosti nevede přes zavedení cel v USA, ale přes zrušení DPH.

Daniele Cernilli píše o prosincové konferenci o vinařství a udržitelné ekologii ve Florencii. Namísto romantických myšlenek o bio- a biodynamice je to o lehčích lahvích (díky kterým se spálí méně benzínu) a o fotovoltaických zdrojích energie pro vinařství. Bag-in-box je nejlepší neskleněný obal na víno, ale to už asi víte :-) Nic proti ekologické budoucnosti, ale naše minulost bývala romantičtější.

Jestli jste dočetli až sem, zasloužíte si na závěr aspoň jednu dobrou zprávu. Na konci ledna 2020 přijede moselský vinař Stefan Erbes do Prahy. Počítal jsem to na prstech a je to už posedmé. Kdo jste ještě nebyli na Winemaker’s Dinner aneb na Večeři s vinařem (a jeho bloggerem), tak to neodkládejte, protože jsem se pevně rozhodl v příštím roce udělat pauzu. Po loňské večeři se sadou sushi od Sushiqueen a souborem nových i devadesátoletních ryzlinků z erdenského Preláta jsem si zoufal, že to je absolutní špička a nic lepšího už není. Později jsem si vzpomněl na první večeře v Argumentu a na to, že jsem chtěl udělat Večeři s vinařem s jejich kompletním degustačním menu. To tehdy mívalo osm chodů… dnes stojí dvakrát tolik a má pět chodů, ale pořád je to výzva. Některé chody nahradíme jinými, protože pro párování s vínem mi selhávala představivost, ale skleničkovský standard „ke každému chodu dvě skleničky vína“ dodržíme, včetně tradičního vzorku kalného a nekorektního moselského kabinetu 2019, stočeného ze sudu jen pro návštěvníky večeře.

Celý ten dlouhý úvod je jen proto, že v pondělí 27. ledna budeme mít v dejvickém restaurantu Argument (Bubenečská 19, Praha 6) Večeři s vinařem Stefanem Erbesem (a jeho víny). Začátek je v 18:30 a cena bude 1950 kaček za osobu. Budu se těšit na vaše přihlášky tady.