Degustační poznámky z výběru vín na soutěž. Vypadá to náramně, ale nese to s sebou spoustu obtíží. Jalově čekám, až mi ve Florencii naloží paletu vína, nic s tím nemůžu udělat a jen čekám na telefon :-) Když mě omrzelo opravovat střechu a plot nebo sbírat v lese houby, otevřel jsem si baterii lahví a vybíral, která vína poslat soutěžit. Obtíž je s tím, že mi potom doma zbyde deset otevřených lahví (a co s nimi, žejo) a že za každý soutěžní vzorek se platí přihlašovací poplatek. Proto je dobré vybírat konzervativně a na jistotu. Jistota je ovšem u soutěžních hodnocení nonsens, protože nikdo neuhodne, jak která porota rozhodne. V počátcích jsem míval štěstí, ale několikrát už mi poroty zadupaly do země vína, na která bych přísahal (nejmíň jednou jsem byl přitom jako jeden z hodnotitelů). Když mi v srpnu Stefan Erbes nabízel do soutěže (zadarmo) Erdenského Preláta, vzpomněl jsem si na jeden takový případ a odpověděl: To si ho raději vypijeme sami! Přesto pořád pokouším štěstí. V říjnu se na PWT budou hodnotit (mimo jiné) slaďáky a Sangiovese, takže jsem vytáhl vzorky toskánského Vino Nobile z Gracciana.  

Vino Nobile di Montepulciano 2014, Tenuta di Gracciano
Krásná třešňová barva, na nose svěží ovoce, třešně a višně, v chuti krásně hladké, zaoblené a téměř lehké (13,5% alkoholu). Chutná po dřevu (ale taniny nejsou poznat), bazalce, lékořici a dalším koření. Harmonické, bezvadně pitelné a až závratně lehké (ve skutečnosti je víno středně plné a alkohol má taky, ale ovocný projev a harmonie vše uhlazují). O důvodech nárůstu kvality jsem psal na podzim 2017 tady – vinař zrušil Riservu a víno připravované pro Riservu „rozpustil“ ve Vino Nobile. I po dvou letech je to poznat, přestože to byly nesouměřitelné objemy. Skvělé, fantastické… a byla to poslední lahev, takže snadno sklouzávám k absolutním superlativům.

Vino Nobile di Montepulciano 2015, Tenuta di Gracciano
Třešňově rudá barva s cihlovým odstínem. Na nose třešně a máta, směs čerstvého koření. V chuti bohaté, kořenité, s potlačeným ovocem, ale míň vděčné (=přitažlivé) díky absenci ovoce. První dojem je delší macerace a větší extrakce slupek (ve srovnání s předchozí čtrnáctkou). Takže do Prahy pojede Nobile 2016 a 2014. Hodilo by se zas něco vyhrát :-)

2018er Erdener Treppchen Riesling kabinett, Karl Erbes
U slaďáků bude záležet na vztahu porotců k ročníku 2018. Sladké víno bez kyseliny je nuda, osmnáctky ovšem budou na kyseliny chudší. Světlá citronová barva, na nose lehké a svěží citrusy a lipový květ. Střední intenzita, krásná harmonie. V chuti lehké alkoholem a poměrně plné, citrusy, mokré kamení, křupavost, kyselina to nese, ale nevystupuje. Vyšší zbytkový cukr (odhadem 50-60 gramů) a pěkná harmonie. Při první sklence jsem byl skeptický, po druhé bych už víno poslal soutěžit :-) Dlouhá dochuť a časem se ve skleničce zlepšuje.

2018er Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese, Karl Erbes
Světlá citronově žlutá (tentokrát s důrazem na slovo žlutá :-), drobné perlení na stěnách. Nedávno jsem vysvětloval jednomu zákazníkovi, že ty drobné bublinky na stěnách skleničky (a ještě víc na jazyku při prvním ochutnání) nejsou přidané při lahvování, ale že je to (přírodní!) CO2 vzniklý jako vedlejší produkt chemické realce alkoholového kvašení. Nechci tady zabíhat do podrobností, ale týká se to prakticky jen vín zpracovaných bez přístupu vzduchu – oxid uhlíku je rozpuštěný ve víně a bublinkuje až při provzdušnění, nejlépe na hranici cizího prostředí jako je sklenička nebo jazyk. Tolik o vzhledu ryzlinku a drobném perlení.

Vůně je zralá,ovocná a herbální (květiny). V ovoci až do citronů, pomerančů a tropických plodů, harmonické. V chuti je to podobné, nápadně zralé ovoce a dobrá kyselina. V ovoci zase od citrusů až po ananas, lehkost, svěžest, v závěru jemné koření. Hodně plné (zbytkovým cukrem) a lehké (alkoholem, 8%). Soukromě mě to moc baví, určitě na 90+ bodů.