Ve čtvrtek 17. dubna dával Pascal Marchand v malostranské vinotéce U Mouřenína degustaci. Na úvod vinotéka, je to na plácku přímo před americkou ambasádou.
Pascal Marchand je Kanaďan z frankofonního Montrealu, který před lety pracoval pro několik burgundských vinařství (Domaine Comte Armand, Domaine de la Vougeraie) a před několika lety se s pomocí kanadského investora (Tawse) osamostatnil jako negociant. Na degustaci padlo i to, že skoupil celkem deset hektarů vinic, ale na webu jsem o tom žádné zmínky nenašel. Web podniku Maison Marchand-Tawse nedělá žádné rozdíly mezi víny z nakupovaných hroznů (=négoce) a z vlastních hroznů, na degustaci samotné jsem měl dojem, že jsou to vína z nakupovaných hroznů (složení některých vín se v různých ročnících měnilo). Vinařovu prezentaci překládal Jakub Honců, Čech, který u Marchanda zábavnou shodou okolností už dva roky pracuje. Ale pojďme na vína:
1. Avalon Chardonnay 2011. Směs různých vinic kategorizovaných jako Village a Premier Cru. Svěží ovocná a dubová vůně, chuť s výrazným vlivem sudu a silnou kyselinou, ještě mladé a zavřené.
2. Meursault 2011 je směs ze tří meursaultských vinic. Silná vůně s kouřem a kamenim, v chuti silná kyselina a výrazná mineralita, hodně plné. Ještě neobroušené a hrubé, ale skutečně výrazné a minerální. Ani zdaleka to není typický Meursault (jak ho znám já), ale vyhraněný minerální projev se mi líbil moc – namísto malé degustační dávky bych rád zkoumal celou lahev.
3. Meusault 2012. Usedlejší vůně i chuť s kvasnicovým projevem, exotické ovoce a typická šardonková máslovitost. Podle kalendáře mám podezření, že to byl sudový vzorek nehotového vína, ale velmi slibný a typičtější Meursault než předchozí 2011.
4. Avalon Pinot Noir 2011. Směs Pinotů z různých apelací s ovocným projevem (švestky a trnky) a trochou trpkosti v závěru chuti. Hodně expresivné plné v chuti, ale jednodušší.
5. Avalon Pinot Noir 2008. Čas vyloženě pomohl, v chuti je víno krásně kulaté a sametové, harmonické, jen snad trochu krátké. Pěkně vyvážený ovocný a minerální projev.
6. Gevrey-Chambertin 2012 a následuje malá vertikální degustace. Začínáme nehotovým sudovým vzorkem. Světlá rubínová barva, noblesní vůně a koncentrovaná chuť, ve které se ještě ovoce pere s tříslem – až vyhraje, tak to bude ono.
7. Gevrey-Chambertin 2011. Zase ovocný projev s ostrou kyselinou, celková balanc už výrazně lepší, než u předchozího vzorku.
8. Gevrey-Chambertin 2010. Krásná komplexní vůně, ohlazená a čistá ovocná chuť (švestky). Typický Pinot, který díky ročníku sice postrádá větší koncentraci, ale nahrazuje to velmi elegantním projevem. Ze čtyř Chambertinů se mi 2010 líbil nejvíc.
9. Gevrey-Chambertin 2009 naopak koncentraci měl. Taky krásnou ovocnou vůni, plnější chuť a výraznou kyselinu, sympaticky málo tříslovin. Velmi příjemné pití trochu těžší vyšším alkoholem, ale paráda.
10. Fixin Clos du Chapitre 2011 Premier Cru. Ostřejší projev odpovídá mým vzpomínkám na Fixin. Lehké, komplexní se štiplavým závěrem.
11. Pommard Les Charmots 2010 Premier Cru. V útržkovitých poznámkách mám hodně tříslovin, slabší kyselinu a celkově zavřené.
12. Charmes-Chambertin 2010 Grand Cru. Ohromná vůně a velká koncentrace. V chuti tak trochu všechno, ovoce, kafe, švestky, přezrálé obilí :o)
13. Charmes-Chambertin 2008 Grand Cru. Šampion večera, kdybych měl sestavovat žebříček. Méně výrazná vůně, celkově lehčí chuťový projev s ledabylou elegancí a (pocitově) s nevysokým alkoholem. Bez přehnané líbivosti, velmi osobité a příjemně pitelné.
Když to beru jako degustaci vín negocianta, musím smeknout před vysokou úrovní apelačního zatřídění. Burgundská Grand Cru nebývají často předmětem obchodu (ani prodeje hroznů, při dosahovaných cenách se majiteli vinice vyplatí udělat si i jen jeden sud), kromě Charmes-Chambertinu se na webu Marchand-Tawse uvádí několik dalších prestižních poloh. Všechna vína byla precizně a citlivě připravená s důrazem na použití nových sudů a z malé přehlídky ročníku bylo zřejmé, že ročníky 2008 až 2010 teď vedou před mladšími. Letmý pohled na cenovky ve vinotéce naznačoval, že ceny nejsou nijak přestřelené. Své favority jsem už v textu označil (Meursault 2011, Gevrey-Chambertin 2010 a Charmes-Chambertin 2008 GC), ale to může mít každý jinak. Je z čeho vybírat.