Blíží se podzimní plískanice, je čas zajít k lékaři pro antidepresiva na zimu (nebo objednat toskánskou bedýnku Zima se Sangiovese)! Začínám grafem průměrné spotřeby antidepresiv, na který jsem náhodou narazil na Facebooku. První místo Islandu nemůže překvapit (příšerné počasí a drsná regulace prodeje alkoholu), skoro uprostřed je průměr osmadvaceti zemí OECD. Česko má o deset procent menší spotřebu než průměr OECD. Zajímavé jsou středomořské země s nízkou spotřebou AD, Francie, Řecko a Itálie. Už před několika lety dávali zlí jazykové nízkou spotřebu antidepresiv ve Francii do souvislosti s vysokou spotřebou vína (italská konzumace vína je taky vzorná). Kliknutím můžete obrázek zvětšit.  

Vztah spotřeby vína a antidepresiv je samozřejmě jen nepodložený dohad, který nemá žádný věcný základ, a omlouvám se všem bílým plášťům, které by se mohly cítit uraženy. Jen jsem si v této souvislosti vzpomněl na několik let starou francouzskou kampaň za zákaz reklamy na víno. Tehdy se psalo, že celou kampaň financovaly velké farmaceutické firmy :-)

Hledal jsem pár obrázků, které by ilustrovaly léčebnou moc slunce (a vína). Prohledal jsem staré fotky. Dlouho jsem to tak dělával v lednu a únoru, otvíral jsem italské víno a prohlížel fotky z italských dovolených.

Na obří korek jsme narazili někde v Chianti Classico, cestou z vinařství La Brancaia. Vždycky varuju ty, kdo jedou do Toskánska poprvé, aby při plánování výletů počítali s průměrnou rychlostí 50 km za hodinu. Každou chvíli budete zastavovat a fotit :-)

Společný čas s dětma byl vždycky nejlepší. Fotka není aranžovaná, ale fotografům bude inspirace jasná :-)

Fotka s pekelným kontralichtem, ale v mnoha ohledech typické Toskánsko. Ještě si pamatuju, kde to bylo, na kopcích v pozadí je Montescudaio. Kdybych měl velkej foťák a spoustu času, rád bych se tam vrátil a počkal, až Piaggio zase pojede po silnici. Jezdí tudy každý den :-)

Z Benátek mám nejradši fotky z loňské návštěvy s dcerou, ale základní až ikonická je pro mě tahle fotka z října 2011. Není tam San Marco, gondoly ani železné waterbusy křižující laguny, ale je tam všechno včetně slunce.

Září 2015, poprvé v Graccianu, a degustace s Juliem Straccia. Dodnes mě jejich Vino Nobile baví a doufám že mi bude ohřívat a prozařovat i letošní zimu. Mimochodem základní Rosso di Montepulciano 2015 teď dostalo v americkém Wine Enthusiast 90 bodů / 100. Nevím, jestli to není příliš pozdě nebo příliš bodů, ale o Rosso 2017 se budeme moci do konce října přesvědčit všichni. V pondělí večer uzavřu přihlášky a v úterý objednám Sangiovese na zimu. Podrobnosti jsou tady, přihláška je tady!