Minulý týden v Urzigu jsem si první večer pro sebe zabavil lahev Spätlese z Erdener Treppchen. Bylo to tak dobré, že jsem druhý den všude kupoval sedmnáctky z Erdener Treppchen, měl jsem dojem, že tahle vína budou mimořádná. Možná se to bude týkat i ostatních vinic, ostatně se mi do nákupů připletly i jiné kabinety, ale napoprvé na mě udělaly velký dojem erdenské Schůdky.  

2017 Erdener Treppchen Riesling Kabinett, Karl Erbes
Ve skleničce je klasika, vzhledem úplně běžná, hodně světlá citronově žlutá barva, zpočátku trochu perlení z kysličníku uhličitého, rozpuštěného ve víně při kvašení. Na nose výrazně minerální vůně s tóny citrusů, žlutého ovoce a rozkvetlých horských luk. V chuti sladké s dobrou kyselinou, hodně ovocně plné a důrazné až na hranici Spatlese. K tomu vínu chybí vyšší alkohol (aktuálně 7,5%), ale ovocnou plností nesenou citrusy a tropickým ovocem mate. Prostě vyšší koncentrace ročníku a s tím spojený důraznější projev, přestože alkoholu je tradičně málo. V závěru kamenitá mineralita, zatím mírně maskovaná ovocným tělem, ale časem se bude víc prosazovat. Projevem mladé, sevřené, hodně odlišné od předchozího ročníku, ale s letošní koncentrací má před sebou hodně dlouhou dobu. Za mě těsně pod devadesátibodovou hranicí, 88-89 bodů/100, ale podstatnější bude hodnocení v listopadu.

2017 Riesling Kabinett, Pauly
Přesněji je to Lieserer Niederberg-Helden Riesling Kabinett, Mosela s 8,5% alkoholu z vinařství Axel Pauly. Originální moderní etiketa se třemi lidskými profily v řadě za sebou, ale vinici musíte luštit drobným písmem. Za mě je to škoda, protože etiketa vzbuzuje dojem, že jde o základní jakostku nebo kabinetní predikát ze směsi hroznů z různých vinic, až z doplňujících informací jsem vyčetl, že je to klasický kabinet. V bernkastelské vinotéce bylo dost času luštit drobné litery, a stálo to za to. Ale při náhodných nákupech jsem už zanevřel na levné volby (ty skoro jistě zklamou) a důsledně se jim vyhýbám.

Světlá citronově žlutá barva, dost plná na mladičký kabinet. Jak se snažím na blogu i ústně šířit, v ročníku 2017 bude všechno jinak. Na nose lehká komplexní květinově-citrusová vůně, s rozmícháním nabere intenzitu a směřuje do žlutého ovoce. V chuti podobný komplexně ovocný projev perfektně smíchaný a vyvážený s mineralitou. Citrusy, broskve a meruňky, jablka, při prvním doušku je to výrazně zralé až přezrálé. Lehký zbytkový cukr (z údaje o alkoholu se dá hádat na 40-50 gramů, ale při degustaci působí cukr velmi mírně a vyváženě) a přesně odměřená kyselina. Tedy, já samozřejmě rozumím tomu, že ji nikdo neodměřoval, ale perfektně se to pije, aniž by mě to lákalo zkoumat, jestli tam kyseliny nebo cukru není moc nebo málo. Jaksi samozřejmě to funguje. Třetí do party je minerální, kamenitě nahořklá až slaná chuť. Prosazuje se nejvíc v závěru a dokonale ladí s ovocným tělem, které režíruje nástup chuti. Svěží, ovocné ale ne triviální, dokonale harmonickké a uměřené, s kultivovaným projevem. Díky ročníku 2017 má vyšší koncentraci a plnost, přes všechnu lehkost a svěžest. Za mě 90 bodů / 100. S bodováním jsem vždycky míval největší dilema kolem devadesátky, jestli víno doporučit hodnocením přes 90 bodů nebo zařadit spíš do průměru pod devadesát. Letos bych spoustu moselských kabinetů bodoval přes 90 bodů, bez ohledu na to, že jsou to „pouhé“ kabinety.

Německé kabinety jsou žánr sám o sobě. I díky nižšímu alkoholu je to perfektní pití na horké letní večery na zahradě, průměrný mužský jedinec může vypít lahev aniž by se musel bát ranních následků nestřídmosti, které by už třeba pozdní sběr mohl přinést.

Jestli  jsem někoho nalákal povídáním o ryzlincích ročníku 2017 z Erdener Treppchen k vyzkoušení, ještě mi zbylo několik lahví z červencového dovozu. Z Erdener Treppchen jsou tam  dva, ten třetí je sladký 2017 Erdener Treppchen Riesling Spätlese. Podrobnosti jsou tady.