Atmosféra začátku prázdnin byla výborná, lázeňský klídek, ale víkendové otvírání nových lahví se moc nepovedlo. Obvykle ty méně povedené příklady nezveřejňuju, tentokrát ano. Především pro sebe, abych nemusel poznámky hledat jinde. A začnu burgundským Pinotem.

Gevrey Chambertin Vieilles Vignes Aux Corvées 2014, S.C. Guillard
O vinaři a jeho vínech jsem už psal několikrát, tentokrát otvírám dovoz z jara 2016. Sympaticky tradiční mabaláž s burgundskou lahví, celokorkem a tradiční etiketou, netradičně s přidaným textem non filtré, tedy nefiltrováno.

Ve skleničce temná rubínová barva, hned po ozevření plná, robustní a zralá vůně nesená červenými peckovinami, švestky a višně. Hodně efektní a přitažlivé. V chuti je to bohužel krok zpátky, do švestek a višní se mísí nezralé, zelené tóny a nevyzrálé taniny. S provzdušněním ovoce ustupuje a převládají taniny a houževnatě zelené chutě, víno je zatím nepřístupné a málo příjemné na pití. Dva roky po nalahvování jsem doufal, že budu mít větší štěstí.

Chianti Superiore 2014, Majnoni Guicciardini
Biovinařství v Barberinu u Poggibonsi, těsně za hranicí Chianti Classico. Byl jsem tam v listopadu, report byl tady. Prošel jsem si od té doby šest jejich vín a uvažoval o nákupu do bedýnek, ale zatím bez rozhodnutí. Pietro Majnoni sklízí hrozny v Toskánsku netypickým postupem (za to typickým pro sběr ryzlinku v Německu), vína jsou kultivovaná, s vyzrálým ovocným projevem, ale mně v nich chybí víc lehkosti a kyseliny (to platí hlavně pro nejvyšší Riservu). Chianti Superiore je střední řada Majnoniho vín, to znamená vyšší ovocnou vyzrálost a plnější projev se 14% alkoholu.

Lehce opalizující temně rudá barva s rubínovým odstínem, nejspíš lahvované bez filtrace. Na nose aromata jehličnatého lesa a červeného ovoce, intenzivní a slušně komplexní. V chuti hodně zralé a typicky „toskánsky horké“ odrazem letních veder, středomořského koření a pražených kávových zrn. Kyselina je hodně mírná a upozaděná, robustní tělo díky vyššímu alkoholu působí skoro sladce. Komplexně ovocné s kořenitým a minerálním závěrem (při nižší teplotě slaný závěr). Jednoduché selské Chianti s vyšším alkoholem a slabší kyselinou.

Dobrá zpráva přišla v pátek z německé soutěže Best of Riesling 2018. O soutěži moc nevím, jen tolik, že to byl třináctý ročník, 126 porotců hodnotilo 2300 vín (především z Německa, ale mezi oceněnými jsou i rakouská a alsaská vína). Na fotce (kredit AD LUMINA) je vlevo Stefan Erbes (Weingut Karl Erbes) s diplomem za druhé místo v kategorii starších ryzlinků za 2007er Ürziger Würzgarten Riesling Auslese.

Tolik k občasným dotazům čtenářů a bedýnkářů na archivaci Erbesových ryzlinků. 2007 UW Auslese nemám, jen starší ročníky 2002 a 2003 (tady).  Všechno ostatní, co jste chtěli vědět o moselských ryzlincích, najdete na www.sklenicka.com nebo ve Skleničkových bedýnkách :-) Ročník 2016 je právě dokonale pitelný, nově nalahvované ryzlinky 2017 jsou nadprůměrně silné, koncentrované, takže očekávám, že budou v čase dobře vyzrávat. V pondělí večer uzavírám objednávky na nový dovoz obou posledních ročníků, podrobnosti a přihláška jsou tady.