Irene Burgoa ze španělského vinařství Bodegas Castillo de Mendoza, Rioja. Kdyby nic jiného, tak tahle fotka je dobrej otvírák na wine-blog :-) IWSP (International Wine Show Prague) se pořádá dvakrát ročně, z podzimní přehlídky jsem si přinesl silný tip na Celler de Capçanes. Španělským vínům ze starých výsadeb za občas hodně nízké ceny se těžko odolává. Tohle je se 120 tisíci lahví roční produkce malé vinařství (Špasnělsko je velké!), samé Tempranillo, vyšší alkohol a ovocnější vína byla super. Lahev na fotce je 24 let stará Reserva, komplexní hladké víno se spoustou ovoce, harmonie bez známek stárnutí. Senzace.
Už jsem tady měl po půlrocích několik reportů, takže jen pro osvěžení: tradičně v pražském Hiltonu s doprovodným programem řízených degustací. V úterý to bylo 61 stolků s prezentací domácích i zahraničních vinařství, občas jeden stolek sdílela dvě vinařství. Po podzimních žních jsem měl letos dojem, že nabídka není tak silná jako před půlrokem, ale to jsou jen dojmy. Možná částečně ovlivněné venkovním tropickým vedrem, vůbec jsem se netěšil na to, až v Hiltonu skončím a vyrazím na autobus domů. Jeden zobecňující postřeh: prošel jsem si podrobně vína několika moravských vinařství a utvrdil se v deficitu identity. Ve vedlejším sále byla vedle sebe vinařství z německé Mosely, Španělska, Itálie… jasně vyprofilovaná. Když vidíte cedulku Weingut XYZ, Mosel nebo Bodegas KLM, Priorat, očekáváte nějaký styl, daný regionem, a potom už jen posuzujete, jak moc ho vinařství naplňuje a na jakou kvalitu dosáhne. Styl moravských vinařství je obecně tak neurčitý, že ani nemá smysl o něm spekulovat (sláva vyjímkám), ceny se vyrovnají zahraničním (nebo je předčí).
Už před mnoha lety jsem uvažoval o rakouských bedýnkách z vinařství Allram. Líbila se mi čistota a preciznost jejich Veltlínů a ryzlinků. Z několika důvodů z toho sešlo, ale naděje stále žije :-) Lehké, živé a vůbec ne banální Veltlíny a do páru s nimi ryzlinky ze stejných poloh a s podobnými vlastnostmi. Navíc mladá vína ročníku 2017 jsou už dobře pitelná a zábavná.
Nejlepší Vavřinec z Hiltonu – cena ve vinařství odpovídá 430 korunám, ale stojí za to. Děláme to jako Pinot Noir, řekl mi enolog Lorenz Haas-Allram na vysvětlenou. Bylo to poznat, nádhera.
Saský vinařský region jsem vždycky podceňoval, 500 hektarů vinic kolem Drážďan nebudí velký respekt. Ale jsem zvědavej a nemám moc možností ta vína ochutnat, navíc Dietgard Weilhart (foto) je kočka :-) Schloss Proschwitz je se 450 tisíci lahvemi ročně největší soukromý výrobce v regionu. Elbling 2016 mě nezaujal, suchý kabinet z Weissburgundy 2016 byl dobrý a barikované Cuvée Moritz 2015 (Dornfelder a Pinot Noir) dokonce výborné. Jinak je na tom Sasko podobně jako Morava před lety, spousta hobby-vinařů a každý seká odrůdy jako Baťa cvičky.
Andrea Oeffling z moselského vinařství Dr. Leimbrock, Muelheim. Pěkná vína s typickou německou čistotou. Suché ryzlinky působily obyčejněji, ale sladké kabinety a pozdní sběry byly vynikající.
Jako kdyby nestačily dva systémy značení německých vín, tedy zákonem daný predikátní a sdružením VDP zaváděný apelační. Weingut Schmitges z moseského Erdenu zatřiďuje některá vína jako predikátní a některá tak nějak skoro podle VDP – ale není členem VDP. Stejně jako jsem napsal výše, sladká vína výborná.
Nathalie Freybourger z alsaské Domaine Freyburger Marcel, Ammerschwihr. To se mi hodně líbilo, vína byla (na Alsasko) hodně čistá, pevná, všechna suchá. Ptal jsem se na to a doptal se, že (na Alsasko) poměrně krátce lisují, takže mošty mají kratší kontakt se slupkami a třapinami (lisují celé hrozny). Při té čistotě potom víc vyniknou minerální chutě.
Šlechtitelka a parádní André 2015. To se dalo čekat :-)
Cellers Unio, Španělsko. Prošel jsem si jejich vína z Montsantu a Prioratu (protože Celler des Capçanes) a zase výborný. Ceny nízké, kvalita vysoká. Většinou směsi tří odrůd (Garnacha, Carrignan a něco), základní vína levná, střední třída vynikající (a levná). LLicorella Vitis 60 2014 je Garnacha s Carrignanem na břidlici (Llicorella) z šedesátiletých výsadeb, paráda. Tomu se nedá konkurovat :-)
Připomínám doprodej toskánských vín z aktuální bedýnky: Vernaccia di San Gimignano a zbytky Chianti Rufina z února. Podrobnosti jsou tady.