Na čtvrteční večer jsem si naplánoval televizní fotbal a k němu nějaké lehké víno. Než se k němu dostanu, tak malou poznámku ke španělským vínům předminulého týdne. Dopíjel jsem Mas Collet, Costers del Gravet a několik dalších vín z aktuálních španělských bedýnek. Některá ze sudu, jedno z nerezu. Dva až pět dnů po otevření. Všechna bez vyjímky byla lepší, než první den.
Svědčí to o potenciálu vyzrávání, ale taky to nabádá k opatrnému postupu a k dekantaci. Otevřít a odložit, pít až druhý den. Základní Mas Collet se čtyřmi měsíci v bariku je po čtyřech dnech na dně lahve lepší, než zpočátku. Španělsko funguje jinak, než jsme zvyklí.
Jako odpočinkovou kratochvíli jsem si otevřel polosladký moselský ryzlink. Díky typické kyselině je kategorie polosladký poněkud rozmlžená, Erbesova 2016 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese Alte Reben feinherb je už pět let moje oblíbená domácí kratochvíle. Letos jsem si udělal zásobu a těším se na zimu. V listopadu totiž moselské ryzlinky teprve nabírají sílu. Zralost.
S jedenácti procenty alkoholu je to lehké pití, s vyšší kyselinou se pár gramů cukru schová. Zůstane jen harmonie a koncentrace. Díky pozdější sklizni a starým, víc než sedmdesátiletým keřům, je víno koncentrované a plné. Pro milovníky suchých vín jsem zarezervoval suchý ryzlink z Ürziger Würzgarten, pro sebe jsem si rovnou přivezl 60 lahví feinherbu ze starých výsadeb.
2015 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese mit 11 Monate Lagerung auf der Feinhefe
Jedenáct měsíců zapomenutý ryzlink na jemných kvasničních kalech. Pro srovnání mám i nový ročník 2016, ale dám mu ještě aspoň rok času. Skoro rok v tisícilitrovém sudu s kvasnicemi (a hodně vysokým zbytkovým cukrem), co to s vínem udělá? V barvě je hodně přesvědčivé, zlatožluté. Ve vůni extrémně plné, pomeranče i dozrávající žitné pole, nakonec i zralé citrusy. V chuti se opakuje vůně, pomeranče a tropické ovoce, dobrá kyselina, vysoká koncentrace a smetanová krémovost. Hodně mladé, s pěti až deseti roky před sebou. 7,5% alkoholu jako třešnička na dortu.
Připomínám aktuální toskánské vánoční bedýnky a zprávu tady, že do konce roku vynechám rozesílání bedýnek Českou Poštou (pro neúčinnost). Podrobnosti o vánoční bedýnce jsou tady a přihlásit se můžete tady.
Nějak si neumím představit, že bych si dnes otevřel láhev vína, kterou budu chtít pít zítra nebo pozítří. Jakou budu mít chuť, co budu jíst, na co bude nálada, budu vůbec chtít pít víno? Na druhou stranu pro mě asi zbytečné otázky, protože 80% lahví dopíjím první den :o)
Já to tak dělám běžně, ale s několika otevřenými lahvemi nejsem typická domácnost… spíš to berte jako návod k dekantaci. Přesto, už jsem slyšel vinaře vyprávět, jak každý večer otvírá lahev svého vína, odloží ho pod stůl (na zítřek) a zpod stolu vytáhne včera otevřenou lahev. Každý den dokola :-) Vlastně je tu ještě serióznější možnost, a sice počkat dva-tři roky, až víno vyzraje v lahvi…
ZZ: Každý to má jinak… Osobně by mi přišlo škoda otevřít láhev a vypít ji hned ten den. Velká většina seriózních červených je nejlepší na pití třetí a čtvrtý den, mnoha bílým kratší provzdušnění taky rozhodně neublíží.