Archiv pro měsíc: Srpen 2024

Champagne a moravská oranžáda, úplné protipóly II

Champagne Cuvée Réserve Brut, Veuve Durin
Nejsem si jistý, jestli to není vůbec první popis Champagne na blogu? Před dvěma roky byl kamarád na dovolené v Toskánsku a při debriefingu říkal, že v COOPu v Pomarance koupil šampaňské po 15 EURO. Od té doby jsem v Toskánsku strávil deset měsíců, v Pomarance jsem byl několikrát a dokonce mám slevovou kartu do COOPu, ale na šampaňské za 15 EURO jsem tam nenarazil. A v COOPu jsem se u polic se Champagne vždycky zastavil!   Číst dál

Dvakrát krásné Franky, přitom úplné protipóly

2023 Röttinger Feuerstein Silvaner*** Spätlese trocken, Weingut Hofmann
Jestli mě paměť neklame, tak Silvaner*** býval pod korkem a letos je tu šroub. Jinak vše při starém, barikovaný Sylván, ale barikovaný velmi střídmě, o čemž svědčí i to, že v srpnu už byl nalahvovaný. Ve skleničce je světlá citonově žlutá barva, na nose slušně intenzivní, vyzrálá vůně plná ovoce i květin, hlavně citrony a jablíčka, moc pěkné. Číst dál

Třikrát Weingut Poth, Röttingen

Nebedýnkující čtenáři možná nechápou, proč se tento týden intenzivně věnuju franckým vínům se zvláštním zájmem o sylvány a ryzlinky. Zčásti je to soukromá úchylka, zčásti následek nedávné Skleničkovy bedýnky a rychlého zájezdu do Franků. Přivezl jsem si kromě Hofmanna navíc pár lahví a průběžně je otvírám, abych uspokojil vlastní potřebu srovnávat a orientovat se v místní (francké) produkci. Vydržte, už mám jen pár lahví.   Číst dál

Alsaský Crémant a francký Schwarzriesling


Když začnu tím, že jsem byl v Eguisheimu u Wolfbergera poprvé v roce 2006, tak to bude vypadat jako vytahování, ale je to pravda. Na druhou stranu, po osmnácti letech už lesk některých velkých alsaských družstev bledne a budoucnost už není, co bývala. Nicméně Eguisheim je krásné město a stojí za návštěvu, a degustační hala Wolfbergera na kraji Eguisheimu byla velkolepá. Wolfberger dělá hodně Crémantů (=sektů s druhotným kvašením v lahvi) a dodnes si pamatuju, že místní číšnice doporučovala sekt z Pinotu Gris jako nejlepší volbu. Dnešní suchý Crémant je zřejmě směs více odrůd a googlovat se mi nechce. Většinou se v Alsasku dělá směs z Pinotu Blanc, Auxerrois a Chardonnay, a dolaďuje se dalšími odrůdami. To nejlepší na dnešním výběru je původ v německém Kauflandu a cena 11 EURO. No nekupte to, žejo. Pak nemají být Němci bohatí, když mají tak dobrý a cenově výhodný výběr vín!  Číst dál

Dvakrát Franky, ryzlink a levné sylvánské


Jestli moje degustační poznámky z minulého týdne vykazovaly zvýšenou míru nejistoty, mlživosti či neurčitosti, mohly za to vysoké teploty. Někdy se mi zdálo, že v teplotách 35+ víno chutná jinak, než by mělo, a zároveň nebylo jasné, proč nebo jak to doopravdy je :-) Martin Dindoš jednou mluvil o tom, jak pořádal milionářskou degustaci moselských ryzlinků na karibském ostrově… a ve vedru se hranice suchý / polosuchý / polosladký atd posunula úplně jinam, než jak ta vína znal. Včera jsem víno vypustil a popíjel Campari Spritz chlazený kromě ledu i mraženým mangem. Prostě dělám co můžu, chladím (se) na plný výkon.   Číst dál

Následky horka II a dvě bílá od Hofmanna

S radostnou úlevou oznamuju, že jsem dnes přežil šestihodinový rozvoz vína v Praze. Úvodní věta vypadá jako špatný překlad z angličtiny :-) nechci marnit zbytky energie nad politikou, ale jeden moment si budu dlouho pamatovat. Bylo 39 stupňů a tříproudá silnice u křižovatky na Balabence byla stažená do jednoho pruhu, dvě orientační cedule nad silnicí přeškrtané velkým X oranžovou lepicí páskou. Auto se v tom horku přehřívalo a zkušený řidič ví, že v takovém případě musí stáhnout okénka a pustit topení na MAX, aby se všechno přebytečné teplo z motoru odvedlo do kabiny. Míjel jsem přitom pruhy vyhrazené cyklistům (cyklistu v Praze prakticky nevidíte) i všelijaké falické symboly na asfaltu omezující automobilisty a pobaveně vzpomínal na politické strany, které mají v programu podporu cyklistiky, omezení automobilů ve městech nebo naopak jejich podporu. Ale nakonec to vždycky skončí dopravními kolapsy, rozfofrovaným rozpočtem a nově i spolustraníky, kteří ve chvíli, kdy jejich strana propadá v průzkumech volitelnosti, přijdou s inovativní myšlenkou omezení prodeje alkoholu. Fakt nechci zabrušovat do politiky, ale některé věci by se měly uzákonit v Ústavě podobně jako Vyrovnaný Rozpočet: na automobilismus a prodej alkoholu nesahat!   Číst dál

SKB 125, Weingut Hofmann, Röttingen, Franky

Nová francká bedýnka přišla na svět skoro tajně. Na blogu jsem ji nevyhlašoval, protože jsem se bál malého zájmu a počítal s tím, že ji zruším. Rozeslal jsem nabídku pravidelným i nepravidelným bedýnkářům jako newsletter a za pět dní se sešlo dost objednávek, aby mi to zaplatilo benzin. Domluva s Jürgenem Hofmannem byla rychlá, obratem mi napsal, že si víno můžu vyzvednout kdykoli a já jsem jel. Bylo vedro, tak jsem si k tomu už nic dalšího nepřidával a na otočku jsem přivezl víno. V úterý jsem rozeslal víno mimopražským, ve středu a dál budu rozvážet v Praze. Abych měl na webu nějaký odkaz a vzpomínku, zkopíruju sem základní informace:   Číst dál

Melancholické dojmy, následky horka

Nic nového, jen jsem měl včera schůzku, na kterou jsem se musel formálně obléct (=žádné kraťasy a tričko) a cestou zpátky mě opustilo auto. Naštěstí se to stalo pár kilometrů od baráku a ne třeba v Itálii hned za mostem přes Pád. To už se taky stalo před dvěma roky v srpnu (úvodní fotka). Tehdy jsem si myslel, že o tom napíšu srdcervoucí text na blog, ale následné pizzy, krajiny a umbrijské pamětihodnosti to úplně překryly. Brzy po poledni, čtyřicet stupňů, volal jsem asistenční službu z povinného ručení :-) Řekli mi, že seženou odtah k nejbližšímu servisu (mám samozřejmě to nejlevnější pojištění, nevozí mě cestovka Masters of Wine) a že to bude trvat asi pět hodin. V tom nesnesitelném vedru jsem se vydal k nejbližšímu sjezdu z dálnice. Po sto metrech jsem se vrátil zpátky k autu a vzal si lahev Mattonky, protože mi bylo jasné, že těch 500 metrů k dálničnímu nájezdu bez vody nedojdu…   Číst dál