La Regola (web) je vinařství v toskánské Riparbelle, kousek od pobřeží. Od konce 19. století patří rodině Nuti a z původně malého zemědělského podniku se v posledních letech vyprofilovalo moderní vinařství. Ke stavbě nové budovy pozvali i místního umělce Stefana Tonelliho, na což vás upozorní už vrata do vinařství vyzdobená typickými kresbami / malbami, jakými Tonelli pomaloval ulice nedalekého městečka Montescudaio. Nevím, jestli má Tonelli podíl i na etiketách vín, ale v každém případě jsou etikety originální. O výměře vinic jsem se na webu nedočetl, takže pojďme na dvě vína, která jsem si tento týden koupil. Číst dál
Archiv pro měsíc: Duben 2024
Vernaccia Suavis z Marmolaie
V poslední době mám štěstí na San Gimignano. Kdo jste tam byli, tak to znáte, ostatní to (snad) znají z reklamních fotek: San Gimignano se vystavuje odpolednímu slunci a za věžemi je azzurro. V březnu jsem vyfotil SanGi v mlze tak, že by mě turistické kanceláře lynčovaly, ve středu jsem cestou do SanGi projel půlhodinovým krupobitím. Zkoušel jsem schovat auto pod obří duby v lese, ale kroupy dál bubnovaly na střechu. Číst dál
Dvě bílá ze sámošky
Úvodní fotka je z cyklu Plážování. Po procházce u moře jsem zašel do sámošky pro novou lákavou verzi lombardského Vermentina a přitom jsem objevil sicilské bílé za 1,99 EURO. Číst dál
Vynikající Vermentino z Ligurie
Už jsem několikrát psal o jejich nejvyšším Vementinu Etichetta Nera – Cantina LUNAE je přední výrobce ligurského Vermentina a velmi názorně označuje svoje Vermentina barvou etikety. Základní víno má bílou (Etichetta Bianca) a nejvyšší černou (Etichetta Nera). Černá etiketa už několik let sbírá prestižní ocenění pro nejlepší italská vína. Dnes jsem v COOPu konečně objevil střední třídu, šedou etiketu, tak šla šup do košíku a večer na stůl. Číst dál
Apulské Vermentino a klasické Vino Nobile
Na úvodní fotce ze čtvrtečního výletu je pobřeží u Populonie. Dávám sem záměrně krásnou fotku, abych vykompenzoval, že se mi na konec týdne sešly poznámky o dvou vínech s průměrným hodnocením. Číst dál
Netypická ale pěkná toskánská Vernaccia
O dnešním tématu rozhodlo, že jsem už dlouho neměl na titulní fotce panoráma San Gimignana :-) Naposledy v únoru, což je asi dost častější než na jiných wine-blozích, ale SanGi si to zaslouží! Z trojice nejrenomovanějších místních vinařství (Colomabio di Santa Chiara, Panizzi a Montenidoli) jsem tady ještě nepsal o třetím. Má to dva hlavní důvody. Číst dál
Toskáské jaro a Hustá Bílá Vernaccia z Holubníku
Jaro je tady! Příchod jara se v Toskánsku pozná podle žlutých květů ginestry. V pátek jsem v San Gimignanu vyfotil první. Jsou to dvoumetrové keře a v létě intenzivně voní, teď jsem cestou zpátky údolím Ceciny viděl u silnice první květy. Sice chápu, že znalost ginestry (česky janovec) mi nikdy k ničemu nebude, ale kamarádka mě trumfla ještě zbytečnější informací, že podle rodové legendy francouzských Plantagenetů prý ginestru okusovali jednorožci. Tak proto jí asi roste v Toskánsku tolik – protože jednorožci vymřeli a ginestru nemá kdo okusovat.
Číst dál
SKB 123, francké milerky, sylvány a ryzlinky Horsta Sauera
Podle mých záznamů je to už pošesté, co chci přivézt z franckého Escherndorfu vína Horsta Sauera. Díval jsem se na starší texty pro inspiraci, jak napsat nějakou novou vzrušující nabídku. Místo inspirace se dostavilo pobavení, když jsem v třetím roce objevil téměř prorockou myšlenku, předpovídající Sauerům pět hvězdiček v nejprestižnější německé vinařské ročence Gault & Millau (je to tady). Vtip je v tom, že pět hvězd (konkrétně vlastně pět hroznů) je označení absolutní světové špičky a vinařství ji o rok později skutečně dostalo. Měli jsme v Komunitních bedýnkách pětkrát za sebou vinařství ze světové špičky a ani jsme o tom nevěděli :-) Číst dál
Šťastný a veselý dubnový pozdní sběr
Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr. Číst dál
Nas*aný dubnový pozdní sběr s chřestem a Prelátem
Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání, stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu. Číst dál