Před několika dny jsem tady neopatrně avizoval další vína Petra Kočaříka, ale v následném všedním shonu jsem se nedostal k psaní poznámek. Trochu mě to svádělo k polemickému textu à la „proč jsou moravská vína i po dvaceti letech koncepčně úplně jiná než zbytek Evropy,“ ale neotvírám Moravu tak často, abych to chtěl zevšeobecňovat a vyvolávat rozbroje. Číst dál →

Kamarád z exotické Moravy si po roce zase přijel odebrat celoroční sklizeň Skleničkových bedýnek a jako dárek mi přivezl krabici vín. Je v tom i pár nových vín Petra Kočaříka, takže se těším a hned otvírám Pinot Gris 2021. Už když jsem poprvé slyšel o Kočaříkovi, bylo to v souvislosti s barikovaným Pinotem Gris čili Rulandou šedou. A už tehdy jsem se kysele šklebil, protože barikovat Šedou na Moravě se mi zdálo málo slibné až zbytečné. Zrovna tohle víno má papírově skoro všechno, co potřebuju, abych je pomluvil. 14,5% alkoholu, výraznou oranžovou barvu, je úplně suché (oblíbil jsem si alsaské sladké šedé s vyšším cukrem, který podporuje aromatiku a ubírá alkohol), ale je to moc dobré. Asi to vyzradím rovnou a degustační poznámky potom budou bez pointy, mně se na tom strašně moc líbí ta čistota projevu.   Číst dál →