Dnes místo vážně míněných rad, předsudků a návodů jen trocha nezávazného plácání. Mnozí si řeknou, že to není žádná změna, za sebe alespoň nebudu předstírat serióznost. V pondělí jsem italským přátelům vzkázal „Torno subito“ a po měsíci přijel i s nákladem toskánského Carmignana. Sedmnáct hodin řízení dá člověku zabrat. V úterý jsem byl unavený, jako kdybych vyložil vagon uhlí, a večer jsem završil vylitím sklenice Carmignana do notebooku. Středa padla na snahu zachránit notebook, což se nakonec zřejmě podařilo. Přesto jsem došel k myšlence, že člověk, který vylije víno do životně důležitého notebooku, by neměl radit těm, co si víno do notebooku nevylili.   Číst dál →