Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale šest vlaštovek v krabici od moselského vinařství Karl Erbes potěší! Focení by si zasloužilo lepší počasí, ale šup s vínem do chladničky a jdu si číst analytická data. Předchozí ročník 2020 byl chudý na kyseliny, tak jsem si pro srovnání vytáhl loňskou tabulku. Pravdu o víně ukáže až večerní degustace, ale při četbě analytik se mi zrychlil srdeční tep a těšil jsem se, jak si pokyselím v tlamě. 2021 Erdener Treppchen Spätlese má krásných 9,7 gramu kyselin, loňský měl 6,8 gramu (letos + 2,9 gramu!) Velmi uspokojivé! Ale na začátek otevřu dva základní ryzlinky. Číst dál
Archiv pro měsíc: Březen 2022
Vzdálené azzurro a náhodný nákup
Začnu varováním před ukvapenými závěry. Posledních několik dnů jsem blog vynechával, po drobných zdravotních potížích jsem si naordinoval abstinenci. Bez úspěchu, špatný spánek, ranní bolení hlavy podobné kocovině a další nezdravé příznaky neustoupily. Někdy to nejjednodušší vysvětlení nemusí být správné. Nově tedy přemýšlím o dalších pravděpodobnějších důvodech potíží jako je Covid, zanedbaný sex a přílišné odloučení od Itálie. Silniční atlas Itálie už je zase na stole a s ním i náhodná koupě, Sangiovese z toskánské Maremmy. (Úvodní fotka je z náhodné říjnové zastávky v Maremmě.)
Tramín ze severní Itálie
Gewürztraminer 2018 Trentino DOC, Cantina d’Isera
O víně i výrobci jsem už tady psal. Byl to nečekaný dar na degustaci a zároveň typ vína, proti kterému příležitostně donkichotsky bojuju. Oblíbil jsem si alsaské tramíny a naučil se, že zbytkový cukr v nich není jen proto, „aby to bylo sladký,“ ale pomáhá zdůraznit typické vlastnosti odrůdy. OK, tramín je voňavka a podle vůně ho snadno poznáte. Dokonce i když je úplně suchý. A jak říkají někteří vinaři, co je ten správný projev odrůdy (a kdo to určí)? Pan Sklenička je konzerva a milovník sladkých tramínů, ale tentokrát asi degustace porazila předsudky.
Cabernet Franc z Villányi
Maďarsko tady mívám jen vzácně, tentokrát jako další náhodný nákup z MAKRO. Nejasně si vzpomínám na dávnou degustaci v Hiltonu, kde měl Bock (nebo český dovozce) prezentaci a snad jsem ochutnával i CF, ale s rezervou. Už etiketa je exotická: růžový podklad (!), černá kresba a zlatě zvýrazněný obrázek berana hraničí s naivním uměním.
Slušné supermarketové Montepulciano d’Abruzzo
Další výlet do MAKRO a další kořist: MODÀ od vinařství Talamonti. Před půlrokem jsem úplně náhodou koupil Talamontí Trebbiano a bylo výborné. Nebo jestli ne výborné, tak určitě předčilo očekávání. MODÀ je odrůda Montepulciano d’Abruzzo, jak vtipně naznačuje název, a k té mám komplikovaný vztah. Za mých prvních dovolených v Itálii (2003 a později) jsem si ji zařadil jako laciné supermarketové víno (3-4 EURO) s odpovídající kvalitou. Vysoký alkohol, vyšší kyselina, brutálni třísloviny. Jasně, v posledních letech se zvedla vlna renesance odrůdy (a poctivého vinaření), ale pověst odrůdy utrpěla desítkami let pěstování „na vysoké výnosy,“ což je příběh dobře známý v Itálii i jinde. Dvakrát jsem měl ve Skleničkových bedýnkách abruzzské Montepulciano, už jsem si našel zálibu v uměleckých, vypiplaných (a drahých) Montepulciánech, ale se základními víny jsem stále opatrný a málokdy úplně spokojený.
Pěkný jakostní ryzlink z Rheingau
Landgraf von Hessen Rheingau Riesling feinherb 2020, Prinz von Hessen
Náhodný nákup v MAKRO, až doma jsem zjistil, že jsem před půlrokem měl suchou verzi téhož ryzlinku (tady). Takže jen stručně, vinařství patří německé šlechtické rodině s historií do roku 1957, vinice u Johannisbergu. Velmi pravděpodobně víno z nakupovaných hroznů.
Dvacetiletý ryzlink
Už jsem měl (krásně) vymyšlený úvod pro 2003 a nakonec jsem v chladničce našel jen ročník 2002. Ročník 2003 byl dárek pro dceru, narozenou v tom roce. K osmnáctinám dostala šest lahví 2003 Auslese***. Byl to oříšek, protože 2003 byl v celé Evropě horký ročník, nevhodný k archivaci. U Erbesů jsem ochutnal botrytické Auslese 2003 a mělo senzační kyselinu, s kterou by mělo do osmnáctin vydržet. Bohužel už nezbyla lahev navíc pro mě, musel jsem se spokojit s o rok starším ryzlinkem. Číst dál
Dvě dobré zprávy
První dobrá zpráva je, že se mi podařilo zázračně rychle přivézt zásilku Sangiovese z Tentuty di Gracciano čili stopáté bedýnky. Je to jen malá radost v blbé době, ale aspoň něco. Vino Nobile je ještě trochu zavřené, ale bude výborné, viz dále. Druhá dobrá zpráva je taky z Itálie: italské obchodní statistiky vykázaly v roce 2021 rekordní export italských vín v hodnotě 7,1 miliard EURO. Je to nárůst o 12,4%, vzrostla i průměrná cena za objem. Podle komentáře UIV-Vinitaly-Ismea je hlavní příčinou uvolnění spotřebních zvyků po Covidu. V anglickém překladu tady (je tam i rozdělení podle druhů vína, kdyby to někoho zajímalo) se to nazývá „revenge spending,“ ale nenapadá mě dobrý překlad. Těší mě, že jsem se na tom mohl podílet, řádově asi tisícinou promile. Samozřejmě se očekává, že letošní prodeje vína díky následkům ruské agrese proti Ukrajině zase spadnou. Číst dál
Dvakrát Ghemme, Alto Piemonte
Ja že bych rád šporoval
Kdybych se smrti nebál
Zašporuju smrt přijde
Jinej za mě užije
Útržek z písně jihočeské kapely Minnesengři, to byl ještě konec šedesátých let. (Šporovat = šetřit, spořit.) Vedlejším účinkem ruské invaze na Ukrajinu byl propad zájmu o toskánskou bedýnku z Gracciana. V záchvatu furianství jsem víno objednal a podle prvních zpráv mi ho ve čtvrtek naloží a v pátek přijede. Už dopoledne jsem zatoužil po Ghemme Ai Livelli 2015 ze stých bedýnek tady. Ohrožení (zatím) vzdálenou válkou mě přivedlo k myšlence, že je nejlepší čas vypít vzácnější a dražší vína. Číst dál
Alsaský Muscat a moselský Riesling
Moselský ryzlink odbydu rychle: při úklidu sklepa jsem objevil zapomenutou litrovku Erbesova 2014 Urziger Wurzgarten Riesling. Kdo včera četl pozorně poznámky o QbA, tak si vzpomene. Jakostka lahvovaná do litrovek, aby se i vizuálně odlišila od predikátních vín. Pocházím z chudé rodiny, kde se víno nevylévalo bezhlavě, takže jsem se u výlevky zastavil a nalil si degustační dávku. Ejhle, do klasického kabinetu vínu skutečně dost chybělo, ale charakter moselského ryzlinku vydržel a přes šest let skladování ještě bylo dobře pitelné. Mělo příjemně ovocný projev a vyšší zbytkový cukr, stále dobrou kyselinu a už byla trochu cítit lahvová oxidace. Dostal jsem lahev v roce 2015 jako vzorek pro restaurace a s ohledem na takové určení (víno k jídlu, k rozlévání po skleničce v restauraci) by v klidu obstálo i dnes. Vydrželo mi asi na šest večeří. Číst dál
Silvaner z Rheinessen
Život bez Sylvánu ja jako dlouhá cesta bez hospod. To je jen neohrabaná parafráze citátu jednoho řeckého filosofa. Na omluvu uvádím, se mi to vnutilo do hlavy, když jsem víno odnášel z vinotéky. Dodatečně jsem zjistil, že od německého vinařství Hauck jsem tady už měl ryzlink. Asi to i po půlroce dopadne stejně: Německo a Riesling nebo Silvaner jdou spolehlivě dobře dohromady. Německá preciznost a snaha o čistotu projevu se k ryzlinku i sylvánu hodí, takže většinou není co řešit.
Pinot Noir z Montagny
Bourgogne Pinot Noir 2018 AOC, Domaine Berthenet
Číst dál