V prvním díle toskánského fotoseriálu jsem odbyl Colle di Val d’Elsa čtyřmi fotkami a to byla škoda. Je to moje poutní místo, úvodní fotka pro mě symbolizuje letní Toskánsko. Tentokrát stejný pohled z půlky října. Číst dál
Archiv pro měsíc: Říjen 2021
Dvě vína k jídlu, Chianti a Vernaccia
Dnešní příspěvek bude jen vedlejším účinkem jednoho vaření. Začnu zeširoka: v pondělí odpoledne jsem zaplatil fakturu Panizzi za vína do aktuální toskánské bedýnky. Potom jsem podlehl lázeňské atmosféře a lenosti. Nechtělo se mi ani sprchovat a místo toho jsem se šel vykoupat do moře. Vzduch měl 18 stupňů a bylo zataženo, ale dvě stě metrů jsem dal. Tím byla daná omluva za nicnedělání (ale byl jsem si zaplavat!) a bylo nutné vyřešit jídlo. To jsem vymyslel při odpolední kávě v místním baru. Zajel jsem do sámošky pro salsicciu s tím, že budou klasické tagliatelle. Nakupování v Itálii je rozkoš. K salsiccii jsem přikoupil půl kila hroznů, čtvrt kila gorgonzoly s mascarpone a čtvrt kila křupavých chlebových placek s kurkumou a bylinkami (senzační k vínu!). Číst dál
Dvakrát Chianti Colli Senesi od Panizzi
Dnes degustační poznámky o dvou červených z vinařství Panizzi, San Gimignano. První dojem a srovnání bylo, že základní Chianti je vyrobené v nerezovém tanku, je měkké, hladké a projevem až ženské, zatímco Riserva je školená v barikových sudech (nebo středně velkých vypalovaných sudech) a je robustnější, zrnitější… a pro ty zvyklé myslet v protikladech se nabízí popsat ji jako mužské či rytířské Chianti. Na úvodní fotce výhled na San Gimignano z vinice Santa Margherita u vinařství Panizzi. Číst dál
100+1, Panizzi a San Gimignano
I Pán Bůh sedmý den odpočíval po té robotě… a pan Sklenička si potřeboval rozmyslet, jak s bedýnkami dál. Ne že by rozmýšlení pomohlo, ale odjet na čtyři týdny do Toskánska vždycky pomůže, a narazit na vynikající a neznámá vína pomůže dvojnásob! Jako obvykle přitom pomohly i v září vyhlašované výsledky dvou hlavních itaských vinařských ročenek. Letos k jediné pravidelně oceňované Vernaccii z Il Colombaio di Santa Chiara přibyly dvě, od Montenidoli a Panizzi. Můj italský consiglieri Fabio tvrdí, že všechna tři vinařství patří do úzké sangimignanské špičky. Číst dál
Degustace v Palazzone
Minulý týden jsem po pěti letech zase zajel do Palazzone. Pravidelní čtenáři ví, že vinařství Palazzone je v Umbrii poblíž Orvieta a patří rodině Dubini (a měli jsme od nich už troje Komunitní bedýnky). Z předchozích setkání jsem znal enologa Giovanni Dubiniho, teď se k nám přidal i jeho syn Pietro. Na první fotce pohled na orvietské střechy od vinařství. Číst dál
Něco jako splněný sen
To si tak odpoledne vyjedete na degustaci do San Gimignana jen na základě jedné otevřené lahve, takže máte jen střídmá očekávání. Na začátku dostanete marketingový informační mix, který dobře znáte z jiných zdrojů: o osmi stech letech historie Vernaccie di San Gimignano, že se ta vína skvěle hodí k archivaci a dvacet nebo třicet let jim může jen prospět, že Vernaccie umí výborně odrážet terroir a tak. Všechny ty řeči, které obvykle znamenají jen to, že Vernaccia bude dražší. A potom vám nalejou první a druhý vzorek a vy strnete, protože se všechny ty omílané řeči potvrdí a ukážou jako pravdivé. Před třetím vzorkem se dozvíte, že tohle víno by při hodnocení naslepo porazilo drahé burgundské šardonky. Oddechnete si, že je teď konečně přistihnete při přehánění, ale kdepak… zase je to pravda. Jejich Vernaccie jsou vynikající a úplně jiné než všechno, co jsem zatím ze SanGi znal.
Jako první v San Gimignanu (a zatím jediní) dělají Pinot Nero a je dobrý. Vinařství se jmenuje Panizzi a snad o něm ještě napíšu víc. Bylo to trochu jako sen a trochu jako zázrak.
Pár fotek z Toskánska IV: Saturnia Terme
Dnes to bude o Toskánsku, jak ho možná neznáte :-) Číst dál
Vernaccia 2020 od Panizzi
Náhodný nákup ve vinotéce. Pamatoval jsem si, že Panizzi byli jedním ze tří držitelů Tre Bicchieri 2022 Gambero Rosso za Vernaccii, ale samozřejmě to bylo jiné víno (Riserva 2017). Jinak jsem o nich nevěděl nic. Profesionálně dokonalý web zdůrazňuje „respekt ke spotřebiteli a k přírodě,“ organickou certifikaci, až na závěr zmiňuje velikost vinic (60 hektarů). Následně jsem našel, že moje lahev je nejzákladnější základka, směs hroznů ze čtyř vinic v okolí San Gimignana (Larniano, Montagnana, Santa Margherita, Lazzeretto). Pohled na e-shop budí obavy, nové vedení Consorzio di Vernaccia se snaží odstartovat zvyšování cen. Na jednu stranu je jasné, že ceny mezi šesti a osmi EURO za víno, které před sedmi sty lety opěvoval Dante nejsou udržitelné, na druhou stranu základní Vernaccia za 13 EURO narušuje můj vnitřní mír a pocit rovnováhy vesmíru. Číst dál
Dvakrát Vernaccia
Clara Stella 2020 Vernaccia di San Gimignano DOCG, Cappella Santa Andrea
Jasná hvězda je základní Vernaccia z bioprodukce, pojmenovaná po dceři protagonistů vinařství (na rodinný charakter vinařství upozorňují i graficky čisté symboly na zadní etiketě, otisky dlaní všech tří :). Z ochutnávek v předchozích letech jsem si pamatoval jejich výborné Rialto, ale ze zvědavosti jsem koupil základku. Číst dál
Pár fotek z Toskánska III: Teatro del Silencio
V úvodu předchozího fotoreportu jsem zmiňoval, že vznikl díky malé zajížďce při cestě do toskánského Lajatico. Tak teď konečně Lajatico. Na první fotce historické náměstí s novým sloupem vpravo. Číst dál
Tenuta di Gracciano della Seta v říjnu
Pro samé cestování nestíhám psát, návštěvu Tenuty di Gracciano della Seta a degustaci jsem odbyl jen třemi fotkami. Beru to jako dluh. Přestože jsme nedegustovali žádné nově nalahvované víno, které bych ještě neznal, jeden objev jsem tam udělal. Číst dál
Pár fotek z Toskánska II
Jel jsem do Lajatica a cestou jsem se stavil v Peccioli. Taky mě zklamalo nebo naštvalo několik vín, mladé Vermentino z Bolgheri bylo oxidativně vyrobené (bez varování, to je zrada :-) a Chi Classico, které se mi moc líbilo v červnu, bylo v říjnu na vylití. Za dva dny v lahvi se zvetilo, ale původní nadšení se už nedostavilo. Tak jsem utekl ke starému obrázkovému formátu. Číst dál