V sobotu jsem dostal dva Silvanery 2019 z franckého vinařství Horst Sauer. Silvaner JUST 2019 je Gutswein čili jakostka, o kterou jsem ani nestál. Večer jsem ji doma upíjel s naprostou spokojeností, jen cenové kalkulace mně kazily náladu.
2019er JUST Silvaner trocken
Číst dál
Asi poprvé v životě jsem si doma otevřel lahev Magnum. Dvojnásobný objem 1,5 litru. Obchodníci se šampaňským s oblibou říkají, že lahev Magnum je optimální velikost pro gentlemana, jehož dáma nepije, ale já jsem před magnumkama měl vždycky respekt. Základní okolnosti sice byly nepříznivé (sám doma a ráno nemám žádné povinnosti, což svádí k porušení životosprávy), ale ve čtvrtek byl důvod k oslavě. Přihlášky do toskánských bedýnek z Gracciana rychle přibývají, už je jisté, že přivezu nové ročníky. Slavil jsem stylově s Riservou 2013 z Gracciana, dokonce jsem ze sklepa vytáhl třičtvrtělitrovou ručně foukanou skleničku z krkonošské sklárny. Zvažoval jsem páteční uzávěrku přihlášek. Kvůli termínům a dopravě nebudu čekat do příštího týdne a o víkendu víno objednám. Toskánsko volá, nespoléhejte na neděli a přihlaste se už v pátek! Číst dál
Napřed dobrá zpráva o aktuální toskánské bedýnce. Přihlášky chodí zatím velmi uspokojivě, jakoby většina čtenářů chtěla vyměnit roušky a lahvové pivo doma za Toskánsko a Sangiovese, ale každá přihláška navíc je dobrá :-) Na podporu aktuální bedýnky jsem chtěl otevřít něco ze starých toskánských lahví, ale ouha. Zjistil jsem, že už mám doma jedinou, a byl to kus, na který si zatím netroufám. Javernières je z Beaujolais, malá parcela na vinici Côte-du-Py, o které americký importér Lou Dressner napsal, že kdyby byl v Beaujolais stejný klasifikační systém jako v Burgundsku, potom by Côte-du-Py muselo být Premier Cru a Javernières Grand Cru. Číst dál
Moje zásoby červených vín jsou na nule. Nutně potřebuju přivézt z Itálie, naštěstí koronavirové běsnění se zdá polevovat. Naše vláda byla rychlá při zavírání hranic, ale teď vyčkává, až hranice otevřou a omezení zruší i země skutečně postižené koronavirem. Od půlky března vyhlížím, kdy začnou jezdit kamiony do Itálie (a kdy se zase kurz koruny vrátí na hodnoty ze začátku března). Vernaccia ze San Gimignana, Vermentino nebo Sangiovese jsou pro mě symboly naděje, že svět bude zase v pořádku! Číst dál
Povinnost vzniklou s dovozem moselských ryzlinků jsem splnil a všechna vína popsal, dnes to bude na tradiční téma. Už dlouho jsem si tady nestýskal, že nemůžeme do Itálie (na úvodní fotce Davida Palazzo ukradné z Facebooku je toskánské Certaldo se San Gimignanem na obzoru). Otevřel jsem si k tomu definitivně úplně poslední lahev Vino Nobile z Gracciana (z toho je jasné, že nouzový stav trvá příliš dlouho!!!), ráno jsem si přiležel a věnoval se oblíbenému způsobu zabíjení času při zákazu vycházení. Tím je projíždění videí na youtube. Číst dál
Několik dnů s moselskými ryzlinky Weingut Karl Erbes 2019 končí. Po úvodním zápasu s právě nalahvovanými suchými víny konečně chválím. Inside info pro účastníky aktuální moselské bedýnky: závěrečné 2019 Spätlese z Würzgarten se lahvovalo o několik týdnů dřív.
Suchý začátek a polosuché pokračování poznámek o ryzlincích ročníku 2019 Weingut Karl erbes bylo poznamenané nedávným lahvováním. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem vyburcoval pár desítek čtenářů ke koupi a nejlepší rada po první degustaci byla, ještě půl roku počkejte. Naději jsem viděl v kabinetech, protože ty jsou z podstaty lehčí, svěžejší a rychleji připravené k pití. Přeskočím nevysvětlitelnou záhadu, že zrovna německé kabinetní ryzlinky dokáží nazrávat ve sklepě deset nebo dvacet roků, a vrhnu se na první dva kabinety nového ročníku. Číst dál
Ještě zpátky k předchozím poznámkám o třech suchých ryzlincích z Ürzigu: den odpočinku v otevřených lahvích jim pomohl. Zdá se, že vína jsou rozsekaná nedávným lahvováním. 24 hodin po otevření jsou mnohem přístupnější a hladší, alkohol mnohem lépe zakomponovaný. 2019 Erdener Treppchen se stále pozná po bílé broskvi, 2019 Würzgarten podle kořenitého až pepřového závěru. Je sušší (a s vyšším alkoholem) než byl kdykoli za posledních 10 ročníků. Dokonce i 2018 Sekt Brut je sevřenější, méně ovocný, ale taky bez zbytečné robustnosti. Působí tenčí, za mě je to tak lepší. Těším se na ně v říjnu! Číst dál
Ve středu přijela toužebně očekávaná zásilka ryzlinků Weingut Karl Erbes z moselského Ürzigu (na fotku se vešla jen polovina vzorků). Zákaz vycházení je dobrá záminka k porušování životosprávy, takže bylo jasné, že se podívám na víc než jednu lahev. Zkušenost radí nic nepřehánět, s vyšším alkoholem stále naléhavěji. S tím souvisí i titulek Všechno je jinak, protože dvě suchá Spätlese mají na etiketě psaných nevídaných 13% alkoholu. Číst dál
Napřed dobré zprávy: moselské ryzlinky 2019 od Erbesů jsou objednané a tento týden by měly přijet. Víc zatím nevím. Týden je krátký a tak stále počítám s rozesílkou až po 11. květnu. Zvoral jsem jednu položku v nabídce. Přehlédl jsem, že v ročníku 2019 Erbesové Erdener Treppchen Spatlese halbtrocken neudělali – jen úplně suché. Předem se omlouvám všem zájemcům, kteří objednali polosuchou bedýnku, místo Erdener Treppchen 2019 dostanou ročník 2018. Číst dál
