Archiv pro měsíc: Duben 2020

Osladit si nedělní večer ryzlinkem

V neděli odpoledne jsem si otevřel Les Genets Gris 2018 z Domaine de Villargeau. Mám ho zafixvaný jako krásně nazrálý, ovocný a v těle plný Sauvignon, ale pročítání objednávek a ceníků moselských ryzlinků způsobilo, že mi v puse zkysl. Vystoupila kyselina a jinak běžná kořenitost ztěžkla, co se to děje? Za chvilku mi došlo, že to je následek přemýšlení, jestli z Mosely přivézt Auslese z Erdenského Preláta 2019 jako feinherb nebo slaďák. Bylo jasné, že problém jen v mojí hlavě, tak jsem ve sklepě našel a otevřel poslední lahev sladkého ryzlinku  z roku 2013. Taky jsem našel v ceníkách neuvěřitelnou kombinaci: tři Auslese třicet let stará. Erdener Treppchen 1990, Urziger Wurzgarten 1990 a Erdener Pralat 1990 od stejného vinařství… to by byla degustace! Ten ceník mám doma už přes rok. Jak to, že mě to nenapadlo dřív?  Číst dál

2018er Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese, Karl Erbes

Za středeční práci jsem se odměnil ryzlinkem z titulku. Miluju ho už sedm let, postupně jsem si v některých ročnících objevoval další oblíbence, ale Kranklei považuju dlouhodobě za Erbesovo nejzajímavější víno. Když jsem si lámal hlavu, co o něm napsat (protože jsem to psal už tolikrát), rozhodl jsem se vylhat se z psaní fotkama. Teď, když to s cestováním vypadá všelijak, neškodí otrávit se několika obrázky z dob, kdy cestování ještě nebyl problém.  Číst dál

SKB 84, moselské ryzlinky 2019

Stráň nad moselským mostem na úvodní fotce je vinice Lösnicher Försterlay. Když jsem to v říjnu zmáčkl, ještě jsem nevěděl, že Stefan Erbes si už pronajal malou parcelu až úplně nahoře a že letos v květnu z ní budu mít víno. Příští týden se bude lahvovat a v květnu bych ho tady mohl mít.  Často píšu, že každé dobré víno je odněkud, a tak by bylo škoda tu fotku nedat. Jestli někdy pojedete na Moselu, doporučuju se u mostu zastavit. Přes Moselu vede spousta mostů, ale tohle je asi nejvíc ohromující pohled a najdete ho v mnoha průvodcích a časopisech. Hned za Lösnich směrem k Erdenu. Když jsem tam jel poprvé, musel jsem se pekelně soustředit, abych ze nezakoukal do stráně nahoru a nenaboural.   Číst dál

Francký Flint a stýskání ze zákazu vycházení

V úterý ráno se zdálo nejlepší zůstat v posteli, kromě dvou telefonátů jsem neměl nic na práci. Povinnost mě donutila, musím se starat o matku. To znamená přinejmenším snídani, oběd a večeři (a komentáře o počasí a dopravě na přilehlé silnici, námět na film pro Felliniho). Přišlo několik zpráv z Itálie, Beppe Rigoli nalahvoval Barco Reale di Carmignano 2019. Spočítal jsem ceny současným kurzem EURO a vypadalo to snesitelně, ale potom přišla zpráva z Mosely. Stefan Erbes chce příští týden lahvovat a ke čtyřem už vyzkoušeným suchým a polosuchým pozdním sběrům přidá dvě nová vína. Číst dál

O čem sním, když náhodou spím

Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck).   Číst dál

Sylván a ryzlink z franckého Röttingenu

Předem veliký dík účastníkům aktuální francké koronavirové bedýnky! Bral jsem to od počátku jako soukromou vzpouru proti karanténě, zákazu vycházení a blbým kecům o hranicích zavřených na dva roky (pan prezident teď doporučil jen rok, děkujeme!). Můj dopravce mi rozmlouval víno z Itálie, ale přimlouval se za Německo (žádný problém!), což se dokonale potvrdilo. Až při psaní textu jsem si vzpomněl na starý spirituál We Shall Overcome, ze kterého (zřejmě) i naše věrchuška odvodila hashtag #spolecnetodokazeme nebotaknějak. Zkušenost posledních čtyř týdnů učí, že společně to dokážeme, ale jedině jaksi… vládě navzdory, včetně kurzovního lístku jako na houpačce.   Číst dál

Alsasko a pravidelné návraty


Pravidelní čtenáři vědí, že mě Cave de Hunawihr a jejich Pinot Noir 8 provází už dlouho. Asi od roku 2006, kdy jsem byl v Alsasku poprvé. Soukromé fotky dokazují, že jsem tehdy byl i hunawihrském družstvu, ale Pinot 8 jsem asi objevil až později. Tehdy (pro mě) byly alsaské Pinoty Noir nečitelné a bez jednotného stylu, Osmička si už přes deset let drží jasnou linii. Na blogu by se našly degustační poznámky k mnoha ročníkům, co bych dneska dal za jednu vertikální ochutnávku všech ročníků popsaných na blogu.   Číst dál

Vinařstvím roku 2019 se stalo VICAN rodinné vinařství

Tisková zpráva: Vítězem desátého ročníku soutěže , pořádané Svazem vinařů ČR, se stalo VICAN rodinné vinařství, které zároveň zvítězilo v kategorii střední vinařství s produkcí do 250.000 litrů za rok. V kategorii malé vinařství do 50.000 l/rok uspělo Gala Vinařství, a.s. a v kategorii velké vinařství nad 250.000 l/rok komisi nejvíce zaujal Vladimír Tetur.   Číst dál