Ve čtvrtek pojedu do dvou nebo třech vinařství na Moselu přechutnat ryzlinky nového ročníku 2018. Zprávy z Německa jsou obecně příznivé. Jestli někteří recenzenti přirovnávají nové ryzlinky k ročníku 2011, mně to nevadí – ještě si pamatuju, jak jsem byl z mladých jedenáctek nadšený a radostně jsem je pil mladé. Vedly se kolem toho hlubokomyslné hovory, zda je 2011 vhodný k archivaci, ale byly to jen akademické řeči. Do roka byly jedenáctky vypité a přišel famozní ročník 2012. Číst dál
Je to tak, jak jsem avizoval před měsícem: vyhýbám se novinkám, opakovaně jsem přečetl spoustu svých oblíbených detektivek a otvíral především dobře známá vína. S pomyšlením na pondělní blog jsem v sobotu vyjmul z chladničky Campo del Guardiano 2017 z Palazzone, ale hned jsem si vzpomněl, jak převratně chutnal nazrálý ročník 2012 a uvědomil si, že mám jen pár lahví. Za pár vteřin bylo Campo zpátky v chladničce a za dalších pět minut jsem měl otevřené Terre Vineate 2018.
Jak už to někdy bývá, dnes si píšu nejspíš jen pro vlastní uspokojení a s vědomím, že moje poznámky o smyslu lidových písniček budou sotva koho zajímat. Když jsem v roce 2008 psal první report z Horňáckých slavností, zahrnul jsem do něj i spoustu osobních poznámek a vzpomínek. Při závěrečné úpravě jsem skoro všechny vyházel. Usoudil jsem, že ódu na Horňácké slavnosti nemají narušovat vzpomínky na to, co se mnou provedla slečna z Hrubé Vrbky poté, co mě přiměla vypít dvě dvoudecovky otcovy šedesátiprocentní slivovice, na srpnové pole za kyjovským nádražím nebo na díru v plotě nahoře nad amfiteátrem ve Velké (a modří vědí, že to je k věci)… za mého mládí se na folklórní festivaly nejezdilo jen za uměním, ale taky za holkama. Číst dál
Po třech letech zase na Horňáckých slavnostech ve Velké nad Veličkou. Letos nešlo vynechat, hlavní sobotní program byl věnován horňáckému hudci Martinu Hrbáčovi a jeho osmdesátým narozeninám (měl je už v lednu). O Horňáckých slavnostech jsem na blogu psal víckrát, ale pokud ještě o nich nic nevíte, doporučuju článek z roku 2008 tady. Číst dál
Jak řekli, tak udělali: užívám letní pohody a upíjím starší lahve z dřívějších komunitních bedýnek. Omlouvám se za zanedbávání Skleničkova blogu, ale z facebookového profilu Jiřího Ovčáčka mám nabídku jaká se neodmítá na 32-dílný seriál o hracích kartách. Z letního lenošení mě vytrhují jen příležitostné rozesílky objednaných vín (teď v pondělí posílám poslední Vernaccie dovolenkářům) nebo zprávy z vinařství. V pátek přišla z toskánského Montepulciana jedna, o kterou se chci podělit.
Ve včerejším blogu jsem avizoval, že se asi odmlčím a budu se prázdninově věnovat zásobám Silvanerů, Rieslingů, Vernaccie a Sangiovese z dávných i nedávných bedýnek, ale člověk míní… v pondělí jsem vezl dvanáct objednaných lahví Vernaccie čtenáři, který se po týdnu vrátil z Toskánska a na moje doporučení si domluvil návštěvu v San Gimignanu, ve vinařství Il Colombaio di Santa Chiara (česky Holubník Svaté Kláry, vyjímečně bez legrace). Číst dál
Od mala jsem měl slabost pro detektivky. Přečetl jsem kdeco a zakotvil u americké drsné školy. Někdy v osmnácti letech mě udivilo, že kamarádova matka má knihovnu plnou detektivek mých oblíbených autorů. Myslel jsem si tehdy, že detektivky stačí přečíst jednou. Typicky jako výpůjčku z městské knihovny a druhý den přečtené vrátit. Proč by mi měly zabírat místo v knihovně? Když jednou znám zápletku a vyluštění, přece se k tomu nebudu vracet?
Jestli si myslíte, že v pondělí bylo horko, tak nevíte co to je rozvážet po Praze toskánské víno :-) Dříve jsem si myslel, že když se ručička na ukazateli teploty motoru dostane do červeného pole, musím auto zastavit a motor vypnout. Pak mě někdo z internetu poučil, že to je úplně blbě, protože se tím taky vypne čerpadlo chlazení a motor se dál ohřívá. Nejlepší je jet dál a pustit naplno topení v kabině! To odvede přebytečné teplo z motoru a jeho teplota rychle klesne. Dobrý řidič proto s sebou vozí lahev chlazené minerálky :-) Šťastnou cestu! Číst dál
Zemětřesení se italsky řekne terremoto. Naučil jsem se to slovo v sobotu ráno, protože dva malé otřesy zasáhly San Gimignano v noci na sobotu. Nic vážného, místní vtipkovali na Facebooku ve stylu „Protřepat, nemíchat!“ Vína ze San Gimignana přijela už v pátek v poledne, takže jsem měl dobrý důvod ke kontrole. Číst dál
