Zápisky o poslední ze čtyř vín odrůdy Garnacha: první dojem z degustace je příjemné překvapení. Z listopadu si pamatuju, že jsem jílovitou Garnáču řadil na třetí místo (prosím velmi zjednodušeně, žádný takový žebříček jsem nesestavoval a samotné srovnávání čtyř vín jsem považoval za největší radost), ale tentokrát bych ji posunul na druhé místo s maličkým rozdílem za prvním vápencem. Nemám přímé srovnání s břidlicí (klidně by to mohlo být společné druhé a třetí místo), všechna vína jsem otvíral postupně v průběhu deseti dnů. ARGILA (jíly) si podržela ostřejší středomořský projev s vyšším alkoholem, ale zharmonizovala se k většímu půvabu a možná až eleganci. Není tak okázale ovocná jako břidlice, ale uměřeným ohnivým projevem to taky není žádná Popelka.
Archiv pro měsíc: Říjen 2018
Zima se Sangiovese a nová toskánská bedýnka
Čtvrteční mudrování o potřebě zásobit se vínem na zimu nakonec nebylo tak marné. Julio z Gracciana mi napsal, Máš pravdu! Zima bez Sangiovese by byla dlouhá a nudná :-) a následné dopisování přineslo nečekaný výsledek. V lednu jsem tady psal o jejich Vino Nobile 2005 a skončil neveselou myšlenkou, že koupě by dnes mohla být nad moje možnosti… ale před Vánoci si budete moci vyzkoušet staré Nobile 2009 a porovnat svoje dojmy s mými zápisky.
Garnacha potřetí, písek
Pískovou Garnáču mám v paměti z listopadu jako nejmíň přitažlivou, takže to v pátek vezmu stručně. Tvůrčího ducha jsem unavil vymýšlením stodvacátéhoosmého způsobu, jak vyfotit lahev a etiketu. Díky Bohu za příjemné počasí – lahve fotím venku na zahradě v odpoledním slunci a v zimních měsících to bývá krutá práce.
La Nit de les Garnatxes 2016, Panal / Sand
První poznámky míří ke krásné barvě. Španělsko hýří barvami a červené umí nejlíp :-) tady je to světlá (průhledná) tmavě rudá. Ve vůni červené peckoviny a alkohol, lehce dřevo. V chuti mě napoprvé zarazila výrazná textura, víno je zrnité jako písek mezi zuby. Po chvíli s provzdušněním dojem mizí a víno se příjemně vyhladí. Po hodině je už docela docela hladké, kulaté, byť skladbou asi nejjednodušší ze čtyř Garnáč. Třešně a višně, dobře zakomponovaná kyselina, štiplavé taniny a alkohol. Exotické dřevo, teplé koření v hodně mírné formě, pocitově vyšší alkohol. Zpočátku se víno projevovalo hodně selsky a připomínalo některé burgundy, ale časem se víc harmonizuje. Jistou jednoduchost až selskost projevu si ponechává, ale časem to přestává být nápadné.
Zima bez Sangiovese?
Když dostanu do Čech paletu vína, hned začnu přemýšlet o tom, co bude příště. U katalánských vín z Capçanes je to ještě podtržené vysokým alkoholem. Když popíjím několik večerů za sebou víno se 14,5% alkoholu, začnu se těšit na německé kabinety :-) Třináct procent alkoholu v burgundském Pinotu nebo toskánském Sangiovese je najednou nejlákavější nabídka. Napsal jsem včera známému do Toskánska, poslal mi obratem ceník a k tomu připsal: Máš pravdu! Zima bez Sangiovese by byla dlouhá a nudná :-)