V escherndorfských bedýnkách jsem nabízel i místní sekt z místní nejslavnější odrůdy, Sylvánu. Napsal jsem o tom, že to je „pro snoby, zvědavce, chuťové experimentátory a zkoušeče, ke kterým se též hlásím.“ Kdo jste už pili sekt ze Sylvánského, zvedněte ruku :-) Ve středu jsem rozpouštěl kumulovaný stres právě neročníkovým sektem ze Silvaneru a rovnou prozradím pointu. Byl výborný.
Je to úleva! Aniž bych zabíhal do podrobností, byl to nejkomplikovanější dovoz, co jsem za ty roky zažil, a ještě stále není vše vyřešeno. Kdyby to byl můj první dovoz z Německa, zůstal by i poslední.
Původní plán byl, že v pondělí ráno objednám francké Sylvány, milerky a Rieslingy od Schaafferů a ve středu si je přivezu. Navštvívím pár dalších vinařů, nakoupím nové vzorky a vyfotím pár ilustračních obrázků. Místo toho mě v sobotu sestřelila chřipka, cestu autem do Escherndorfu jsem musel vzdát. V pondělí jsem napsal bedýnkářům – opozdilcům, že se ještě do večera můžou přihlásit. Přibyly objednávky na devadesát lahví, takže budu muset objednat náklaďák.
Nejsem na rybách, skolila mě chřipka. Vyměnil jsem víno za antibiotika. Píšu to především pro účastníky aktuálních franckých bedýnek, aby se nebáli, že jsem se vytratil. Bedýnky dokončím, ale napsat větu bez překlepů a chyb je pro mě problém. Šetřím se a blog zatím nepíšu. Za týden snad bude líp!
K novým sylvánským bedýnkám se to hodí, proto opakuju říjnový článek o návštěvě vinařství Egona Schäffera v Escherndorfu. Všechno, co jste chtěli vědět o Sylvánech najdete v textu a v nové sylvánské bedýnce :-)
Nejlepší kaštany rostou na Place Pigalle a nejlepší Sylvány v Escherndorfu. Sylvánské se netěší velkému zájmu konzumentů, takže se o tom moc neví, ale Escherndorf je pro Sylvánské tím, čím je Chassagne pro Chardonnay nebo Sancerre pro Sauvignon. Když už jsem jednou jel do Franků na Sylvány, bylo jasné, že se tam podívám. Číst dál
Kromě ryby mám burgundské šardonky spojené s vítáním jara. Skleničkův blog mi napovídá, že každoročně se na nově vytaženém zahradním stole jako první otvírá Montagny Premier Cru od Bertheneta. V pátek jsem vystěhoval stůl na zahradu a už je to tady. Původně jsem o tom ani nechtěl psát, protože jsem poslední rok několikrát otvíral Berthenetovy Staré Keře. Na podzim 2017 to skončilo klasickým závěrem „zkusit znova za půl roku,“ ale zřejmě jsem to nepublikoval. Vyhledavač už několik let zpátky neukazuje nic o Starých Keřích. Páteční okus dává naději, víno už přichází k pitelnosti. V červenci bude lepší, ale už teď se dá pít. Číst dál
Minulý týden jsem si dával od blogu volno, ale o to víc jsem se snažil v soukromí. Překonával jsem poslední zimní nachlazení, dělal garde dceři na její první demošce. Psal jsem si s několika vinaři. Italové většinou ještě neměli nalahvovaná vína ročníku 2017, ale německý tradicionalista Egon Schäffer už nalahvoval některá vína ročníku 2016 :-) Hurá, podíváme se s vínem do Frankonie! Číst dál
Ve čtvrtek něco pro pamětníky. Nevěděl jsem, jestli dát přednost Frankům nebo Toskánsku. Rozhodl to Italský týden v Lídlu a moje dcera, která si přála k večeři lasagne. K lasagním si prostě německý Silvaner neotevřete. Tak došlo na dvě červená od Stefana Grandiho, přesně tři měsíce poté, co jsem je v San Gimignanu koupil. Mimochodem bylo to posledního listopadu a Stefano povídal, že sníh v San Gimignanu znají, ale že nebývá každý rok :-) a ve středu jsem na Facebooku obdivoval fotky zasněžených Benátek a dalších italských měst. Věřím, že letos napadlo i v San Gimignanu a Italky zase vytáhly kožichy! Dodatečně vidím, že v umbrijském Vineria del Carmine napadlo pár centimetrů sněhu a děti nešly do školy, dokud se cesty nezlepší :-)(Úvodní fotka je z Facebooku Alaina Hamona.)
Číst dál