Tento týden to vypadalo, že kdo na webu (nebo aspoň na Facebooku) nekomentoval Zlaté Slavíky, ten jako by nebyl. S dvoudenním odstupem to vypadá spíš jen jako nešťastné PR, které upadající anketě poskytla Lucie Bílá jedním nevtipným výrokem pro Blesk. Její angažovanost na podporu některých podniků nesvědčí o vytříbeném vkusu, ukazuje to i billboard, kde je stylizovaná do postavy královny ze Sněhurky. Známá mutěnická postava se v aktuálních výpisech z obchodního rejstříku už nevyskytuje, ale původní název firmy i vzpomínky zanechávají jistou pachuť. Číst dál
Archiv pro měsíc: Listopad 2016
Podzimní pozdní sběr
Podzimní fňukání začnu listopadovou fotkou toskánské vinice Toraia v Graccianu. Šedivá obloha, žluté listí a ostré kontrasty slunečního světla a stínu ve vesnici kousek od Montepulciana. Když jsem byl v Toskánsku v roce 2003 poprvé, myslel jsem si, že azzurové nebe a čtyřicítky teploty tam jsou po celý rok. V říjnu 2013 v Montefalku jsem už věděl, že to je jen letní pohádka, ale stejně tam ještě bylo krásně. Jestli někdo máte náhodou otevřené Vino Nobile z Tenuty di Graciano della Seta z toskánských bedýnek (nebo z té poslední předvánoční), tak to vyrostlo právě na vinici Toraia. Na zdraví! Číst dál
Extra staré sicilské s fíky a oříšky
Stravecchio del Baglio Arini aneb extra staré víno ze statku Arini. Marně jsem hledal slovo baglio v italském slovníku, bůhvíproč jsem si z loňských sicilských degustací přivezl dojem, že to znamená tu budovu zobrazenou na etiketě. Možná by se to dalo volně přeložit i jako nejstarší víno rodiny Arini? Číst dál
Morgon Javernières 2012
Nemůžete mít všechno najednou. Třeba Pinot i Gamay. To věděl už Schroedinger, i když s vínem to může být složitější než s kočkama. O tom, jak se třeba Pinot Noir a Gamay dají zaměnit, jsem psal už tady. Všiml jsem si při dvou předchozích beaujolaiských bedýnkách, že mnohé čtenáře přitahovaly zmínky o tom, že Gamay časem pinotizuje. Pinot Noir a Gamay jsou geneticky příbuzné odrůdy a i přes sedm století starý dekret Filipa Smělého se občas zamění. Číst dál
Rychlý vývoj ryzlinků
Blog je mi svědkem, že jsem měl Erbesův 2015 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese Alte Reben už na konci dubna, hned po nalahvování. Tehdejší poznámky jsou tady, ale mám dobrý důvod se k nim vracet. Můžu se vesele bít v prsa, že na moje slova došlo a víno se rychle zlepšuje. Světlá citronová barva, živá a svěží vůně citrusů. V chuti citrusový nástup (zralé citrony a limetky) s vyrovnanou kyselinou a příjemným zbytkovým cukrem, dlouhé ovocné tělo a dochuť. Důrazné a slušně koncentrované s lehkou minerální stopou v závěru. Komplexní, s chutěmi už pěkně spojenými, s důrazem na ovocný projev, typický pro vinici Ürziger Würzgarten. Ze zářijového hodnocení soutěže Prague Wine Trophy bylo víno s 91 body nejvýš hodnoceným mladým ryzlinkem. Číst dál
Dvě bílá ze Sicílie
Až ve čtvrtek jsem se dostal k tichým vínům ze zásilky marsalského vinařství Arini. Děkuju za pomoc svátečním návštěvám, že mě v tom nenechaly samotného. Dnes jen stručné poznámky ke dvěma bílým vínům z autochtonních sicilských odrůd, třetí (červené) odbydu jen doporučením k odkladu. Číst dál
Dvakrát Marsala Superiore
Marsala Superiore Ambra Secco, Cantine Arini
V úterý jsem vyhrožoval marsalskou smrští, dnes dvě další vína. „Přívlastek“ Superiore může nabývat v různých krajích různých významů. Nejznámější je jeho použití v Bordeaux, kde znamená doslova „o půl procenta alkoholu víc než mají obyčejná vína,“ v Marsale zase znamená, že víno muselo zrát v dřevěném sudu alespoň dva roky (narozdíl od základního Fine, které má předepsaný jen jeden rok). V zásadě mají všechna podobná označení jeden důležitý smysl, utvrzují konzumenta v přesvědčení, že dobře koupil. Číst dál
Marsala Fine
Jestli jsem v pondělí přemýšlel, o čem budu tento týden psát, vyřešil to první ranní telefonát. Volal šofér náklaďáku, že mi veze paletu vína. Strnul jsem, protože jsem měl na cestě dva kamiony (druhý s moselskými ryzlinky), ale šofér hned hlásil, že je to ARINI. V poledne jsem už měl v předsíni paletu Marsaly.
Sobota s mladým vínem
Svatomartinskému se poslední roky vyhýbám jako Mirek Dušín cigaretkám, v sobotu jsem si to vynahrazoval burgundským Pinotem. Přivezl jsem ho v únoru do bedýnek, ještě se čtyřmi dalšími víny. Základní červené Hautes-Côtes de Beaune 2013 je dnes ve špičkové formě a je radost ho pít, ale s La Fussière jsem čekal. Ještě o prázdninách bylo zavřené, nepříjemné až skoto na vylití, ale očekávání bylo velké a tak jsem to den po svatém Martinu zloušel znova.
Maranges Premier Cru La Fussière 2014, Marc Bouthenet
Číst dál
Dvě Chardonnay k vánočnímu krbu
Už jsem se na blogu zmiňoval o jednom trendu, který se šíří hlavně francouzským vinařstvím: za vinaře se nově nepovažuje ten, kdo víno ve sklepě vyrobí, ale ten, kdo vypěstuje hrozny a potom z nich ve sklepě vyrobí víno. Malí vinaři se tak distancují od družstev a negociantů, kteří vyrábí víno z nakoupených hroznů, moštů nebo i vín. Mnozí obchodníci to umně maskují a jestli jsem někdy pomluvil některého vinaře-negocianta ve stylu, že nemůžeme vědět, odkud pochází jeho víno a už vůbec ne odkud bude pocházet příští ročník, tak se mi to hned teď vrátí. Dnešní Chassagne bude zvláštní, skoro hraniční příklad vína od négocianta. Číst dál
Popuzující úvahy o botrytis
2013 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese Kranklay, Weingut Karl Erbes
Klasická štíhlá zelená lahev s celokorkem a cínová záklopka. Ve skleničce světlá citronová barva, intenzivní lipová vůně s citrusy, mohutně sladká. Jojo, už jsem kdesi četl, že sladkost se nedá poznat čichem, takže oprava: vůně je botrytická, což mi evokuje sladké chutě :-) ale botrytis je tam hodně, až do voskových tónů. V chuti zralé až přezrálé citrusy, lípa, svěží kyselina, mladost. Chutě se už spojují, ale přesto víno působí mladě. 7,5% alkoholu. V závěru se objevuje nahořklá botrytická stopa, u které se s dovolením zastavím v dalším komentáři. Celkový dojem je hodně plné víno s vysokým zbytkovým cukrem, výrazným vlivem botrytis, extraktivní, robustní a svěží. S hodnocením váhám u hranice devadesáti bodů. Přijde na to… Číst dál
Kombajny, nerezové tanky a průmyslová vína
Chtěl jsem dnes zveřejnit poznámky o jednom víně, ale musel jsem přitom řešit jedno dilema. Zjistil jsem, že vinař sklízí (některé vinice) kombajnem. Mám tu informaci pustit dál nebo zamlčet jako něco ostudného? Je to důkaz průmyslových způsobů výroby nebo je to ještě v toleranci? Co přesně dělá rozdíl mezi průmyslovým a rukodělným, artificiálním vínem, to je téma, které jsem si schovával na skleničkovské degustace. Už jsem to na jedné degustaci nakousl, ještě to nemám úplně promyšlené, ale je mi jasné, že samo téma je v pohybu a vyvíjí se. Číst dál