Seriál posledních lahví pokračuje. Aspoň myslím, že jsem už avizoval několik nálezů poslední lahve Pouilly-Fumé, ale v úterý jsem zase objevil další. Když jsem ji nesl na zahradu, bavil jsem se představou, oč by byl svět jednodušší, kdyby všechny moje oblíbené vinařské regiony byly na jednom místě. Abych nebyl troškař, vymyslel jsem si takový region na toskánském pobřeží, nejlíp kousek pod Livornem. Kousek Chianti, kousek Brunella, pár parcel z Montrachetu a malý svah z Morey-Saint-Denis. Když už jsme na vápenci, tak kousek Pouilly-Fumé. Vzpomněl bych si ještě na pár míst, třeba z Beaujolais. Nakonec by to nemuselo ani bejt u moře, když tam potřebuju vápenec, mohl bych to umístit i kousek nad Mikulovem. Abych to neměl daleko. Číst dál
Archiv pro měsíc: Srpen 2016
Dvakrát Orvieto a jednou Mosela
Dnes o třech víkendových vínech, která mi připomněla oblíbenou adrenalinovou zábavu: nakupování vína. Už kdysi jsem tady psal o tom, že někteří milovníci vína psychicky nezvládají degustace ve vinařství a odnášejí si z nich krabice složené z různých lahví, v nejhorším případě po jednom exempláři. Je to takové začátečnické stadium podobné pubertě, a tvrdím, že umění degustrovat se učíme právě proto, abychom byli schopni si vybrat ze všech vín to jedno jediné, nejlepší, a toho si potom odvézt nejlépe deset kartonů. Cesta k mistrovství je ovšem trnitá a dlážděná omyly. Amatéři se vždycky můžou vymluvit, že tam měli všechno dobrý a tak jsem koupil po dvou lahvích od všeho! Když pan Sklenička vybírá vína do Komunitních bedýnek, někdy to bývá vysoký adrenalin, hlavně když je času málo a situace vyžaduje rychlé rozhodování. Číst dál
O autentické společnosti a moudrosti starých časů
Nedávno jsme u piva probírali, jak se mění společenské vnímání vína jako alkoholického nápoje. O britském doporučení ohledněně maximální konzumace (podle mého názoru nesmyslného) se toho už napsalo dost. Tedy až moc, kdyby ho nevydala britská zdravotnická autorita, nejspíš by to nikdo nekomentoval. Nechci úplně bagatelizovat nebezpečí spojená s požíváním alkoholu, ale podobné úlety mi připomínají víc úpornou snahu žen středního věku zachovat si hladkou pleť bez vrásek než seriózní zdravotnické doporučení. Život prostě není bezpečný a nevyhnutelně končí smrtí. To není nic nového, volba mezi dvěma riziky může vést ke šťastnějšímu životu, ale ne k životu věčnému. Ale to jistě víte… Číst dál
Narozeninový pozdní sběr
V Toskánsku už to začalo! Na úvodní fotce sklizeň hroznů Chardonnay a Viognieru v toskánském vinařství Caiarossa. V Komunitních bedýnkách bylo několikrát jejich Sangiovese Pergolaia, a možná ještě není všem dnům konec. Číst dál
Dějiny Francie a alsaský Pinot Noir
Minulý týden ve středu říkala první česká Master of Wine Lenka Sedláčková na degustaci, že její dovolené už několik let padaly na oltář studia, cestovala po vinařských regionech. To bych měl být Majstr už dávno, a moje děti taky, říkal jsem si :-) Na horní fotce moje tehdy desetiletá dcera sbírá břidlici mezi moselskými vinicemi Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen. Co naopak zanedbávám, to je teorie. Celé prázdniny přesunuju z postele na stůl a zpátky dvě knížky. Ta druhá, o výrobě vína, je pro mě stále jako Beethovenova Nedokončená. Zábavnější a čtivější je první, Mauroisovy Dějiny Francie. Číst dál
Toskánská bedýnka č. 48 a první Sangiovese 2015
Při posledních bílých bedýnkách z Orvieta jsem neopatrně zveřejnil, že toskánská vína může dovážet každej Jouda, ale na Orvieto musí být machr :-) Naštěstí se mi to nevymstilo, Orvieto je skoro prodané / vypité a po několika bílých bedýnkách v řadě dojde na červené Toskánsko. Z reportů z červnové cesty Toskánskem vyplývá, že hned dvě oblíbená toskánská vinařství jsem odložil, protože zadržela prodej největších pecek na listopad / prosinec. Tenutu di Gracciano jsem chtěl přivézt co nejdříve, protože se mi moc líbilo tankové (=z tanku degustované) Rosso 2015. Potěšilo mě, že jsem si vyprosil, že mi už teď uvolní pár krabic Riservy 2012 a navíc i domácí Merlot 2010. Ten vůbec není určený na export, prodává se jen návštěvníkům vinařství v malém, po lahvích. Nemyslím, že za to může nějaký osobní šarm, jen vinaři nejsou zvyklí (ale o to víc oceňují), když se někdo o jejich vína zajímá natolik, že si každý ročník přijede přechutnat. Číst dál
Druhý srpnový pozdní sběr
Ve čtvrtek ráno jsem zajel na poslední rehabilitaci do nemocnice. Půlhodina mučení zlomené ruky s krásnou terapeutkou, o další půlhodině karbonické macerace jsem už tady psal. Pikantní podrobnosti (o karbonické maceraci) zveřejním jen návštěvníkům příštích Skleničkovských degustací. Odpoledne jsem si šel jen velmi rekreačně zaběhat a potom zaplavat do místního písáku. U grilu jsem zkontroloval několik lahví, které zbyly z úterního večírku. S Lubošem Osičkou jsme toho otevřeli dost, ale často nedopili. Dnes poznámky ke dvěma autentickým vínům od Osičků a jako bonus jedno Toskánsko.
Milerka Cuvée 2015 zemské, Jaroslav Osička
Číst dál
Degustace s Lenkou Sedláčkovovou, MW
Nejen milovníci vína, ale i mainstreamová media už zaznamenala, že máme první českou Master of Wine. A protože je půlka srpna, kdy vrcholí soutěž Vinař roku, přivezl ji pořadatel soutěže Petr Marek do Čech. Už před lety začal (ve spolupráci s Johnem Salvim MW) skládat porotu soutěže z držitelů tajemného titulu Master of Wine, tak teď pozval hodnotit moravská vína (mimo několika dalších Masterů) i Sedláčkovou. Ve středu dávala Lenka Sedláčková MW ve spolupráci se sponzorem soutěže MAKRO navíc degustaci nazvanou Moje cesta k Master of Wine a vína, která mě na ní provázela. Díky pozvání od MAKRO jsem mohl být přitom. Číst dál
Chardonnay z Rully
Včerejší návštěva s sebou přinesla kromě několika vín i porušení životosprávy a pomalý rozjezd do nového dne. Dnes jen stručná vzpomínka na jedno vynikající víno. Rully je apelace v Cote Chalonnaise, ještě nedávno přehlížená. V poslední době její význam roste ze dvou důvodů: tím prvním jsou raketově stoupající ceny v Côte d’Or, druhým je postupné zvyšování kvality chalonských vín. Domaine Paul et Marie Jacqueson patří k místní špičce, kromě několika Premier Cru vinic v Rully mají vinice i v Mercurey.
Rully Premier Cru Grésigny 2012, Paul et Marie Jacqueson
Číst dál
Velký slaďák z Mosely
Teprve druhý ročník vína, které nese komentář 11 Monate auf der Feinhefe, s jedenácti měsíci ležení na jemných kvasničních kalech. S touhle inovací přišel Stefan Erbes poprvé v ročníku 2011, ve špatných ročnících víno nevyrábí (2014). Když mi na podzim 2012 ukazoval ve sklepě sud s ročníkem 2011, zeptal jsem se, jak často víno na kalech promíchává. Hned jak ta otázka dozněla, chytil jsem se za hlavu, protože mi to došlo. Nemíchal, chodil kolem po špičkách, protože víno má vysoký zbytkový cukr. Mám jen pár lahví, lákalo mě zkusit, kam se vyvinulo za tři roky. (Fotka vinice Markus Berres.) Číst dál
Le meilleur vin = Francouz by to nepil
Moje oblíbené Beaujolais, o kterém (a několika jiných) mi nedávno jeden znalec napsal, že Francouz by to nepil. Při otvírání lahve jsem si vzpomněl, jak jsem před rokem o dovolené ve Francii otvíral předchozí ročník stejného vína. Nabídl jsem skleničku našemu pětasedmdesátiletému panu domácímu v maconském La Roche Vineuse. Ten ochutnal, narovnal se, nevěřícně si mě prohlídl a zvolal nadšeně: mais c’est le meilleur vin! Nevěřte snobům, co znají Burgundsko z parníku, obyčejný Francouz dobré víno pozná. Číst dál
1671 důvodů proč nás italská vína nikdy nebudou nudit
Původní článek Kathy Hyughe z Forbesu si můžete přečíst tady, pojednává o viniční školce (nebo možná botanické zahradě) sardského vinařství Sella & Mosca, na které se v roce 1905 (ano, už 1905) pěstovalo 1671 italských odrůd. K vinici je vydaný katalog s dokumentací všech odrůd. (Foto obálky je z Forbesu.) Číst dál