Dnes o dvou vínech přivezených minulý týden z Toskánska.
Chianti Colli Senesi 2013, Fattoria San Donato
Číst dál
Archiv pro měsíc: Červen 2016
Návštěva v Tenutě di Gracciano della Seta
Po necelém roce (úvodní report ze září je tady) jsem se minulý týden vrátil do Gracciana (web). Letošní ceník 2016 sice přinesl znepokojivé zvýšení cen, ale přesto se ceny stále jevily jako odpovídající kvalitě. Setkal jsem se zase s asistentem enologa Juliem Stracciou, tentokrát už mnohem méně formálně než poprvé. Číst dál
Giovanni Dubini, Palazzone
Report jsem avizoval už včera, včetně zmínky o setkání v Perugii v roce 2012. Na velké degustaci měl tehdy Giovanni Dubini společnou prezentaci s Alessandrem Meniconim z vinařství Perticaia. Podle mých poznámek to byla nejlepší ochutnávka z celkem 25, které jsem tam absolvoval, ale měl jsem problém s Umbrií. Vína z Toskánska dokáže propagovat každej trouba, ale umbrijské Grechetto, Sagrantino nebo Procanico jsou těžší oříšek. V roce 2012 jsem si na to netroufal. Dnes Perticaiu dováží La Fattoria a já jsem se vypravil do Rocca Ripesena u Orvieta za Dubinim. Číst dál
Umbria poprvé
Toskánsko mě neomrzelo, ale už dlouho mě přitahují provincie ve středu Itálie: Abruzzo, Lazio, Umbria a Marché. Všechny mají ve světě vína pošramocenou pověst díky surové nadprodukci supermarketových lacáků, ale zároveň se v nich objevují noví vinaři, kteří přepisují mapu Itálie. Jen namátkou Valentini, Bucci nebo Masciarelli. Pěstují opovrhované odrůdy a vyrábějí z nich vína, která se stávají majáky moderního italského vinařství. Ve čtvrtek jsem se vypravil do Orvieta, do Umbrie. Na úvodní fotce pohled na historické město Orvieto.
Den druhý, Toskánsko
Po téhle fotce jsem toužil. Cypřišům říkaly děti „lízátkové stromy,“ rostou podle cest všude v Toskánsku. Jsou toho plné kalendáře a propagační letáky cestovek. Ale tak okázalou a dechberoucí alej cypřišů jsem našel až cestou k Montalcinu. Když jsem přijížděl, odtahovka právě vyprošťovala z příkopu auto turisty, který to viděl chvíli předemnou. Číst dál
První fotky z cesty, oprava
Dnes už doopravdy. Chybějící kabel k foťáku je nahrazen a tak se pozdě, ale přece vracím k včerejšímu příspěvku a přidávám chybějící fotky. Takhle to vypadá, když se sejde úplněk se slunovratem, měsíc nad Švarcvaldem. Číst dál
První fotky z cesty
Dnešní blog bude rozšířený o nový rozměr, představivost. Když jsem včera na Facebooku postnul písničku o jednorukém lodníkovi, co vyplouvá na moře, skočil jsem do auta a odjel do Toskánska. Cestou jsem nafotil úplněk nad Schwarzwaldem, San Gimignano a Il Palagio bych si mohl klidně vypůjčit z včerejšího blogu. Taky byla degustace s Baldiserottem v Castel San Gimi, s Tardivem a Gucciardinim v Quercetu (Marchesi Ginori Lisci) a s Mancinim v Caiarosse (Pergolaia 2011 se krásně vybarvila!). Odřídil jsem 1400 kilometrů a večer zjistil, že šňůru noťas – foťák jsem nechal doma. Tak na úvod Il Palagio a zbytek si musíte představit sami. Číst dál
Nová Vernaccia od Santiniho
Vernaccia di San Gimignano je italská minoritní odrůda a příklad dokonalého spojení odrůdy s marketingem pomocí oblíbené koncepce terroir. Odrůda se pěstuje na pouhých 720 hektarech v okolí toskánského města San Gimignano, to je míň než kolik činí rozloha vinic ve Velkých Bílovicích. Jeden toskánský vinař mi kdysi tvrdil, že roční produkce Vernaccie je jen kolem milionu lahví (z hektarové výměry hádám, že ve skutečnosti je to víc) a že kdyby každý Pražák vypil lahev ročně, už by nic nezbylo. Kdyby se náhodou něco takového mělo stát, doporučuju čtenářům Skleničkova blogu a dobře orientovaným konzumentům obecně Vernacciu od Simona Santiniho :-) protože je vynikající! Číst dál
Elegance i těkavky, pro každého něco
Večer se udělalo slunečno a já jsem si udělal radost. Otevřel jsem si víno z nejvýznamnější italské odrůdy, odpověděl na pár italských e-mailů a začal plánovat příští týden. Kterou italskou odrůdu považujete za nejvýznamnější? Číst dál
O zdravém životním stylu, o slaďácích a o smrti
Tentokrát začnu o dvanáctiletém moselském Auslese bez generálských hvězdiček, s 8,5% alkoholu a odhadem 100 gramů zbytkového cukru. Úvahy o zdravém životním stylu a o smrti se v pravý čas přirozeně přidají, jinak to na Skleničkově blogu snad ani nechodí :-)
Je suis Beaujolais!
Včera jsem měl Morgon 2014 od Desvignes. Dnes ráno v nemocnici na poúrazové rehabilitaci jsem si vlezl do igelitovýho pytle, sestra ho zavázala šňůrkou a hadičkou z bomby mi dovnitř pustila kysličník uhličitý… byla to půlhodinová karbonická macerace jako vyšitá :-) Je suis Beaujolais! Číst dál
Degustace slovinských vín v hradních zahradách
Včera po roce zase na pražském hradě na degustaci vín pořádané slovinskou ambasádou. Krásné prostředí a začínající léto s dozrávajícími třešněmi, odpoledne jsem si letos poprvé zaplaval u nás na vesnici v rybníku. Na hradním nádvoří hejna Japonců se selfie-tyčemi (když si moje třináctiletá dcera nedávno přála dostat selfie-tyč, slíbil jsem jí raději ukázat legrační Japonce na Hradě s tyčema), a setkání s mnoha dlouho neviděnými známými. Taky nejkrásnější česká překladatelka v pokročilém stupni zbouchnutosti a degustátorka se supermanskou pláštěnkou v roztomilé růžové barvě, nádherné výhledy na Malou Stranu a Svatého Mikuláše z Jižních zahrad pražského Hradu. Atmosféru letního odpoledne už nemůžu trumfnout, ale musím přidat něco o vínech. Číst dál