Pozdě večer v Alsasku, totálně unavený, ale šťastný. Spokojenost s dnešním degustačním maratónem korunovala recepční hotelu, ze které jsem vymámil chladicí nádobu (čili ajs-kýbl) plnou ledu. Chtěl jsem jen vyzvědět, kde se dá led koupit, ale dostal jsem všechno najednou. A to nemluvím francouzsky, pobavilo mě, že ani v Čechách bych se v podobných případech vůbec nedomluvil :o) V ledu se chladil Riesling Rosenfeld 2012 od Scheideckera, o vinaři ještě bude řeč. Číst dál
Musím to zaklepat na dřevo – neuvěřitelné se stalo skutkem a navzdory pranostikám mého autoopraváře (ale neposlouchalo se to hezky!) jsem v Alsasku. Úvodní fotka, večerní výhled z okna hotelu na Vogézy, budiž toho důkazem. Číst dál
Až se tenhle text ráno objeví na blogu, měl bych už být na cestě do Země Čápů, Tučných Jater (husích!) a Šesti Posvátných Odrůd (a sedmé modré, neposvátné). Nenapadá mě jiná francouzská apelace, kde by odrůdy byly tak uctívané, že by se uváděly rovnou na etiketě, a která by byla členěná ne geograficky, ale jen podle odrůd. Jedu do francouzských Sudet, do Alsaska. Co vám říká Alsasko?
Dnes bohapustá reklama na vlastní dovoz, poslední víno, které mi zbylo z únorové návštěvy ve vinařství. V Komunitních Bedýnkách se protočilo už přes 150 vín. Některým jsem rád dělal reklamu, u některých jsem měl pocit, že dělají reklamu mně, že je to svého druhu vyznamenání, že je můžu šířit a propagovat. Blaufränkisch Alte Lagen 2011 Judith Beck z rakouského Golsu klame tělem – klasickou bordeaux lahví a hlavně šroubovacím uzávěrem. V lahvi je ale dospělé a plnotučné víno, naštěstí jsem si ho rovnou nalil do litrové skleničky, do malé by to nemělo cenu :o)
Jestli je Chianti Ruffina díky baňatým, slámou opředeným supermarketovým lahvím nejpodceňovanější z Chianti regionů, tak Colli Aretini je zase asi nejmíň známá značka z Chianti – nebýt tam tolikrát, nevěděl bych asi, že „Aretini“ se vztahuje k Arezzu, centru toskánského severu. Když jsem si víno kupoval, namítal jsem proti rořníku 2011. Podobně jako u dalšího „menšího“ Chianti Colli Senesi nebo u základního Chianti jsem čekal víno z nerezu, určené na běžné pití. Jenže jsem se spletl, víno bylo lepší, než jsem čekal. Číst dál