Je to víno s velkým charakterem (poznáte ho nejen naslepo, ale dokonce i z degustačního listu pro slepou degustaci, viz dále :o). Taky je to nejlepší exportní artikl piemontského vinařství jako oboru. Už jsem to tady zmiňoval, největší piemontský exportní trhák není Barbera, Barolo ani Barbaresco, a už vůbec ne Gavi. Je to Moscato d’Asti. Je to zároveň slaďák i šumivka. Moje dnešní má jen 5,5% alkoholu a odhadem 120 gramů zbytkového cukru. Vinař zastavil kvašení skoro přesně v polovině – polovíno! :o)
Číst dál →

Na dvě základní Nebbiola z Battagliova degustačního balíku jsem se vyloženě těšil. Jednak dobře vím, že Nebbiolo je těžký oříšek i pro pokročilé milovníky vína (nedávno si na něm vylámal zuby i Jamie Goode :o) Vína z Nebbiola bývají často nepřístupná, tříslovinová a s výraznou kyselinou. Jako by se bránila všem, kdo je chtějí pít dříve než deset let po sklizni. Když jste mladí, nechce se vám čekat deset let na milostnej zážitek, a když jste staří, deset let čekat nemůžete. Ale taky jsem už pil mladé Barolo z významné vinice, které bylo prostě zdravě pitelné a přitažlivé brzy po nalahvování. Většina zkušeností odrazuje, ale moje stručné zápisky z říjnového koštu s Gianlukou Battaglio se čtou jako z jiného světa: „kulaté, jemné a spíš lehké, s příjemnou koncentrací…“

Číst dál →

Severoitalský region Piemonte dává několik známých a slavných vín. Nejvýznamnější jsou asi vína z odrůdy Nebbiolo (Barolo, Barbaresco, Roero), Barbera a ekonomicky nejvýznamnější je kupodivu Moscato d’Asti. Kromě toho Piemonte oplývá odrůdami, které se dají označit jako okrajové, nebo taky podivnosti až obskurnosti. Nejznámější z nich je Freisa, kterou v jiných souvislostech často citovaný Robert Parker označil přímo za ohavnost (ale jiní renomovaní degustátoři měli opačný názor). Je tu i Ruché, Timorasso, Albarossa, Bracchetto… a někde mezi těmito dvěma skupinami je Grignolino.    Číst dál →

Pokračování piemontského seriálu. Byla by to větší zábava, kdybych si ochutnávky mohl rozložit do měsíce, ale slíbil jsem Gianlukovi Battaglio, že mu pošlu degustační poznámky co nejdříve, a příští týden budu díky Prague Wine Weeku a návštěvě Stefana Erbese stažený z oběhu jako prošlá stokoruna.

Číst dál →

Od začátku ledna jsem měl poklidné dva týdny s dětmi, ale s blížící se Galapřehlídkou PWT jakoby se čas zrychloval. V pátek přijela obří degustační zásilka piemontských vín, v pondělí mi Stefan Erbes poslal návrh seznamu vín na středeční ochutnávku v dejvické restauraci Nahoře a Dole. Už se to blíží :o)

Číst dál →