O víkendu jsem řešil cestu do Německa. Objednávky moselských ryzlinků se sešly a bylo jasné, že pojedu. Kdo byste se chtěli ještě přidat s objednávkou ryzlinků na Vánoce, a speciálně doporučuju 2018 Urziger Wurzgarten Spatlese co leželo 11 měsíců v sudu na kvasnicích, nabídka je tady a tady. V pátek na to padla jedna z posledních lahví moselského ryzlinkového sektu 2015, v sobotu jsem šel do Franků.

2017er Escherndorfer Lump Riesling S. trocken, Horst Sauer  
Ryzlink z vápence. Vždycky jsem s vápencovými ryzlinky měl problém, až v posledních letech mě dvě vína přesvědčila. První byl úžasný 2010 Lump od Egona Schaffera, druhý základní ryzlink 2018 Escherndorf Ortswein od Sauerů. Když mi ho na jaře zbyly dvě krabice, trochu jsem se kyselil, že jsem si to blbě spočítal. S měsíčním odstupem jsem otevřel první lahev, spíš z povinnosti. A brzy poté druhou a třetí. Jednou z nejdůležitějších vlastností kvality je pro mě čistota. V Německu je to povinnost a Sauerové ji prostě umí. Z původních 12 lahví jsou na konci léta jen tři a já si zvykám a připouštím, že nejen břidlice, žula nebo opuka, ale i vápenec může být pro ryzlink dobrá půda.

Klasická francká placatka Bocksbeutel s dokonalou sauerovskou barevnou etiketou, šroubovací uzávěr. Ve skleničce středně plná čirá citronově žlutá barva. Na nose koncentrované s čistými citrusy, květy, meruňkou a jablíčkem. Ne moc vyzrálé, ne úplně strohé, tak akorát. V chuti parádní kyselina, zralé citrusy a lehce jablka jako připomínka delšího ležení na kvasničních kalech. Středně plné, od začátku s typickým „vápencovým“ projevem s jemným dotekem kamenité minerality, úplně suché, dlouhé v chuti i dochuti. Projev pevný jako skála, od začátku do (dlouhého) konce beze změny. Energický a lehce kořenitý závěr, živost a pevnost. Je to úplně jiný projev a jiná estetika než moselské břidlicové ryzlinky, ale přijal jsem to právě díky nápadné čistotě a energii.