Sylvánské zelené pomalu upadá v zapomnění, pěstuje se už téměř jen v Alsasku a Německu (hlavně ve Frankách). Výměra moravských vinic pozvolna klesá, přestože na konci devatenáctého století prý bylo Sylvánu prakticky polovina plochy (to ještě měla Morava potenciál k velikosti). Za mizení výsadeb a nahrazování jinými odrůdami asi můžou kolísavé výnosy a pracnost. Nejistou sklizeň se náhradou Sylvánu na Moravě nepodařilo odstranit, tak snad aspoň tu pracnost :-) Alsaské Sylvány asi nedokážou přilákat k odrůdě větší pozornost, ty francké by mohly.
O vinařství jsem už tady psal, víno jsem sám přivezl do aktuálních Komunitních bedýnek. Jednání o podmínkách bylo složité a zdrželo samotný dovoz o dva týdny, ale vína jako dnešní ešerndorfský lump za to stojí. Abych ho správně zařadil, je to vlasrně jen střední třída Schäfferových Sylvánů, ale pro mě je to ten nejlepší. Silvaner VDP.Ortswein je vlastně základní verze, deklarovaná jako směs hroznů z obce Escherndorf. Erste Lage Escherndorfer Lump je obdoba burgundského Premier Cru, výběr hroznů z prestižní vinice. Z Grosse Lage Am Lumpen dělá víno jen pět vinařů a měla by to být absolutní špička. Při degustaci v Escherndorfu pro mě bylo Schäfferovo Am Lumpen už příliš minerální, příliš poplatné vinici (a vzdálené Sylvánu). Beru to jako vyhraněnou ukázku špičkového Sylvánu, ale jako víno na pití a pro radost těžko :-) Mám rád vína, která mě pohltí a degustační poznámky píšu z poslední deci nebo půldeci, to je přesně případ dnešního Silvaneru.
2015 Silvaner Escherndorfer Lump VDP.Erste Lage, Egon Schäffer
Klasický francký bocksbeutel a šroubovací uzávěr. Ve skleničce čirá, středně plná citrónově žlutá barva s líbivě bonbonovým odstínem. Ve vůni čerstvé i naleželé citrusy, trocha té zelenosti (tráva), vyšší intenzita a parádní čistota. V chuti dokonale suché s pevnou kyselinou, svěžím citrusovým projevem se stopami tropického ovoce. Koncentrované, intenzivní, středně plné až plné. V těle chutná až dosladka, ale je to jen vyšší alkohol (13,5%), podle analytik je cukr pod jeden gram. Nakonec se projeví typická travnatost a pepřový závěr, chuť je dlouhá s pevnou dochutí. Brzy po otevření mělo víno malou (stopovou) perličku a připomínalo ryzlink, prokvašený (bez ohledu na konzumenty) úplně dosucha. Tenhle odlehčený projev se mi líbil nejvíc.
Technicky je to kvašené spontánně v nerezovém tanku a hned po prokvašení přetočené do velkého sudu, kde víno strávilo víc než 12 měsíců. Podle mého odhadu má víno dostatek síly na delší vyzrávání, ale současná svěží podoba je hodně přitažlivá a příjemná.