Ve Francii začínají podzimní trhy vína, Foires aux vins, a časopis Revue du Vin de France přináší nákupní rady, seznamy vín ze dvou velkých řetězců (konkrétně Lídl a Intermarché), co se vyplatí kupovat. Ehm, nemám přístup do placené sekce a vidím jen zlomky, ale ta hodnocení mezi 88 a 91 body se mi zdají podezřelá. Ale naprosto chápu to vzrušení. V září začnou všechny supermarkety vyprodávat zásoby, kterých se vinaři chtějí s novou sklizní zbavit. Nabídka je obrovská a když jsem ještě před deseti patnácti lety víc jezdil do Francie, taky jsem jim záviděl. Nepřeberně široká nabídka a kdoví, určitě se v ní skrývají nějaké poklady. Po deseti letech Skleničkových bedýnek už mám nadhled, ale samozřejmě bedýnky i Foires aux vins mají společný kořen: chceme si vybírat z větší nabídky.  

Aktuální Skleničkova bedýnka, toskánské Carmignano z Fattoria Ambra, je objednaná, hledám dopravu. Tentokrát to bylo o fous, k termínu uzávěrky se přihlásilo tak málo lidí, že jsem chtěl bedýnku zrušit a ani nespamovat urgence těm, kdo si neobjednali. V pětatřicetistupňových vedrech funguju pomalu a odkládám rozhodnutí déle než obvykle. Než jsem napsal potupný e-mail, kterým bych nabídku zrušil a všem se omluvil, den po uzávěrce se přihlásilo víc lidí než v termínu. Další den jsem rozeslal urgence, ať se přihlásí opozdilci a spáči, že to je nutně potřeba, a přihlásilo se ještě jednou tolik lidí. Jsem vděčný všem, kdo se bedýnek účastní a pobaveně vzpomínám na začátečnické časy, kdy jsem žádné urgence nerozesílal a všechno běželo hladce jako grafy v Excelu.

Carmignano Santa Cristina in Pilli 2019 Magnum, Fattoria Ambra
Vlastní staré degustační poznámky jsou všestranně užitečné, dozvěděl jsem se z nich i to, že 21. září 2022 bylo v Toskánsku v půl deváté večer ještě hodně světla :-) To je dobrý vědět, když tam za tři týdny zase zmizím. Degustaci jsem ale začal bez přečtení a hned jsem byl překvapený. Na zadní etiketě je psaných (pro mě soukromě dost vysokých) 14,5% alkoholu. Čekal jsem mohutné, robustní víno a byl zase překvapený, víno je středně plné, živé a svěží, a alkohol nijak nevystupuje. Ve skleničce je temně rudá barva, na nose se prosazuje spíš lesní projev Sangiovese, lesní plody a pineta, s ohřátím teplé středomořské koření. V chuti je to živé, středně plné, s ohřátím těžkne (ale zároveň vystoupí kyselina, zajímavý kontrast) a vystoupí kořenitost (hlavně skořice, ale i hřebíček a kmín). Technicky je to 75% Sangiovese, 10% Canaiolo a 10% Cabernet Sauvignon, a v chuti se kabernet jasně prosazuje paprikou, černým rybízem, lehce tabákem. Lehce štiplavé taniny, v sudu odbouraná jablečná kyselina, zralé ovoce, ale bez přezrálosti. Bohužel už nemám základní lahev 0,75 litru pro srovnání, ale stále mám dojem, že v dvojnásobném objemu se víno vyvíjí pomaleji a zajímavěji. Čekal jsem, že dva roky po nalahvování bude mít míň svěžesti, ale působí jako mladý švihák. Vápencová vinice a mix velkých a středních sudů, Giuseppe Rigoli je míchá tak, aby to nemělo úplně jasný projev typu „nový barik“ nebo „starý velký sud.“ Sud tam jasně je, ale nejednoducný, komplexní projev. Před rokem na degustaci ve vinařství mi otevřeli Cristinu 2004 a měla úplně stejný charakter, nechápal jsem, jak toho dosáhli. Možná ten Cabernet Sauvignon, možná vápencová vinice, možná mix sudů? V každém případě vydrží 20 let a pak se můžete divit…