Asi nejvýchodnější francké vinařství, zaválo mě tam prohledávání informací o špičkových německých vinařích. Kdo chcete sdílet zkušenosti z krátké cesty do Franků, vyhlásil jsem pro vás včera Komunitní bedýnku s výběrem vín jiného franckého vinařství. Teď pojeďme na aspoň virtuální návštěvu do vinařství Weingut Dr. Heigel.

Deset hektarů vinic a asi 70.000 lahví ročně. Moje tři roky stará ročenka uvádí vyšší čísla, ale byl tam rozvod s dělením pozemků, takže aktuálně jen deset hektarů. Vinice jsou u Randersackeru, Zeilu a Wurzburgu, nejčastější podloží je vápencový Muschelkalk a křemenité půdy (písek s kameny). Čtvrtinu výsadeb tvoří odrůdy pro červená vína, 22% Silvaner, 15% Muller-Thurgau, po deseti procentech Riesling a Weissburgunder (Pinot Blanc). Zpočátku jsem si psal se sklepmistrem Geraldem Ottesem, ale při návštěvě se mě ujala obchodní ředitelka Birgit Heigel a šéf podniku Christoph Hinderfeld. Měl jsem štěstí, zatímco jinde ve Frankách už sbírali hrozny, v Zeilu ještě sklizeň nezačala. Měli jsme dost času.

2015 Müller-Thurgau, jakostka v litrovce určená do restaurací. Slušný nástup chuti, plnější a tělnatější projev, odrůdově čisté. Plnější projev se později ukázal jako společný jmenovatel zdejších vín, leč nepředbíhejme.

2015 Silvaner trocken, jakostka v litrovce. 12,5% alkoholu. Suchý, travnatý čili odrůdový přesně jak bych čekal. Doma, dva dny po otevření lahve, se víno jeví jako stále dobře pitelné, poměrně lehké, jednoduché, svěží a křupavé, sympatické pití k jídlu.

2015 Cuvée Weiss. Směs milerky a místní autochtonní odrůdy Bacchus. Podle popisu Feinfruchtig, což je obdoba německého popisku feinherb. Tedy kategorie zahrnující polosuchá a polosladká vína, která častějí obsahuje ta druhá. Trocha zbytkového cukru podtrhuje ovocný projev a hodně plnou ovocnou chuť. Čisté, prostě dobrá komerce.

2016 Müller-Thurgau. Jakostka s 13% alkoholu v 0,75 litrové ryzlinkové flétně. Nejsem si jistý, jestli je to stejné víno jako to, které jde do litrovek, ale skoro jistě ne. Výrazně muškátový nos, jemný až téměř ušlechtilý. V chuti lehké, křupavé, ovocité s typickou lehkou zemitou linkou, krásně pitelné. Skutečná radost, lahev jsem dopil den po otevření (v konkurenci dalších patnácti lahví). Při degustaci ve vinařství jsem tipoval malý zbytkový cukr, ale doma mě vůbec nerušil. Je ho tam jen tolik, aby dodával vínu plnost a harmonii a sám se neprosazuje.

Považuju se za otrlého bloggera/recenzenta a nějaká (obyčejná) milerka mě určitě nemůže položit na lopatky :-) ale tohle je fakt dobrý. Ehm, tohle je právě na cestách do ciziny (nebo i doma) nejlepší – když nevíte všechno předem a necháte svoje dlouho pěstované předsudky doma, může vás překvapit nečekané. Ubohé odrůdy jako milerka, Aligoté nebo Sylván, například :-)

2016 Gelber Muskateller. Žlutý Muškát nebývá tak expresivní jako Ottonel nebo moravský muškát, a tenhle taky nebyl. Ve vůni hodně jemný až nečitelný, v chuti tělnatý až naleželý. Zase se zbytkovým cukrem čili Feinfruchtig.

2015 Silvaner Mainstockheimer Hofstück kabinett trocken. Už skáčeme do bocksbeutel lahví čili kozích měchů, tak typických pro Franky. Jak mám rád hubené ženské, přesto mi jsou příjemné i tyhle obskurní lahve a připadají mi jaksi mazlivé. Kdo si vzpomene na Dámu při těle s Petrem Spáleným, má bod! Leč zpět k vínu. V Zeilu jsem si to zapsal stručně, travnaté, svěží s petrolejovým závěrem, středně plné a seriózní víno.

Šroubovací uzávěr s noblesním designem víno zařazuje do vyššího segmentu, stejně jako výrazná citronově žlutá barva se zlatavým odstínem. Na nose tráva a citrusy a důrazný seský podtón, připomínající až brettanomyces. S vymícháním rychle mizí, evidentně je dílem reduktivní přípravy, protože vinařství dělá (skoro) všechno v nerezu. V chuti poměrně robustní, podle projevu i alkoholu (13%) bych tipoval Spatlese. V plnosti chuti a vyšším alkoholu se trochu vytrácí kyselina, v chuti jde až do ovocných tónů, typická tráva se přidá v závěru. Prostě pokus o ambicióznější, serióznější víno, a přes původní pochyby jsem ho doma bleskově dopil. Trochu vyrušoval vyšší alkohol a plnost, kabinet mám zařazený jako mnohem lehčí víno, ale tohle mělo noblesu i pitelnost. Paráda!

2015 Silvaner Mainstockheimer Hofstück Spätlese. Ve skleničce sytá citronová barva, na nose zralé herbální a ovocné tóny, které jsou až do medu, neboli vysoká ovocná zralost, až netypická. Hned si to ověřuju na etiketě a je to tak, 13,5% alkoholu. Ve vůni jsou tráva, citrusy a sladkost, na stěně sklenice dlouhé mosty. V chuti se potvrzují dojmy z vůně i vzhledu: dokonale harmonické spojení kyseliny, zralého ovoce (citrusy) a travních chutí, pikantní koření je přesně nadávkované, aby nerušilo. Koncentrované až do sladkých chutí, v závěru s minerálními tóny. Podle VDP klasifikace by to už bylo Erste Lage, z degustace ve vinařství mám poznámku, že je tam už silně patrný vliv vinice, ale přesto ještě působí lehce a pitelně. Z domácí degustace bych to opravil, za lehkým dojmem je jen dokonalá harmonie, víno je poměrně tělnaté, ale pije se fakt dobře. S vyšším alkoholem a zralým projevem by určitě bodovalo na soutěžích (za sebe bych neměl problém dát 91 bodů / 100), ale přece jen jedna výhrada… Silvanerům víc sluší lehkost a menší zralost. Jinak ANO, brát.

2015 Rieslaner Zeiler Mönchshang Spätlese. Podle konverzace je to směs Rieslingu a Silvaneru, ale už když to píšu, tak mě obsedají pochybnosti. Tuším, že to někdo z čtenářů bude vědět líp, tak klidně pište do komentářů :-) Zase Feinfruchtig, 17 gramů cukru, příjemně plné, ovocné, těžší, ale dobře se pije.

2015 Weissburgunder Mainstockheimer Hofstück kabinett trocken. Lehké, vzdušné, pitelné, KRÁSA! Koupit. To jsem si napsal v Zeilu, teď to trochu rozvedu: Klasický bocksbeutel čili kozí měch se šroubovacím uzávěrem. Ve skleničce plnější světlá citronově žlutá barva, na nose typická svěží bílá burgunda s chlebem, lehce citrusy a koření (kmín, pepř) a lehounce bonbony. V chuti lehké až středně plné, s lehkou kyselinou, ale taky malým zbytkovým cukrem. V těle hodně zralá jablka a blumy, v závěru koření (pepř) a delší kořeněná dochuť. Pocitově vyšší alkohol (13% je na kabinett hodně, ale to samé měl Dr. Heigel u Silvaneru). Vyrovnané, dobře pitelné, projevem lehké, ale alkoholem i zralostí zase někde u spodní hranice pozdního sběru. Dr. Heigel prostě směřuje ty lepší hrozny k plnějším vínům s vyšším alkoholem. Ve vinařství mě tohle víno odstřelilo, doma jsem měl zpočátku drobné pochybnosti, které zase vyřešilo provzdušnění. Moc se mi líbí.

2015 Mainstockheimer Hofstuck Weissburgunder „S“ trocken. Barikovaný Pinot Blanc s pouhými 30% sudů (zbytek v nerezu). Pěkná barva a úžasný nos s nezralým ovocem (jablka) a sudem. V chuti máslo, ovoce, hodně sudu (ale ovoce je slibné a časem převáží), lehké, nepřetěžkané, pěkné. Důkaz přišel za chvíli v podobě stejného vína z ročníku 2012. Taniny zmizely a vládlo ovoce. Elegantní víno. Nádhera, to bych chtěl. Na vyhrávání soutěží i na popíjení za dlouhých zimních večerů.

2015 Mainstockheimer Hofstuck Merlot „S“ trocken. Poznámky jsem si už nenapsal, podle barvy jsem hádal Pinot Noir, ale chyba. 18 měsíců v barikovém sudě, světlá barva a třešňová vůně se spoustou taninů. V chuti klidné s výrazným barikem, který zatím úplně překrývá ovoce.

Závěr je jednoduchý. Vinařství si zakládá na organickém hospodaření ve vinici, ve sklepě pracuje reduktivně (s nerezovými tanky s řízenou teplotou). Díky zmiňované redukci vína nutně potřebují poučený servis, tedy karafu nebo otevření s předstihem, jinak nedojdou uznání. Hrozny sbírají v zásadě později, než je ve Frankách typické (soudím podle plnosti vín při degustaci, ne podle toho, že při mojí návštěvě ještě nesklízeli) a usilují o plnější vína se seriózním a elegantním projevem. Obojí se jim daří, vína nejsou zralostí úplně typická, ale plností, jemností a čistotou vynikají. Ceny odpovídají kvalitě nebo jsou ještě o půl cihly příznivější pro konzumenty, přijetí ve vinařství bylo velmi vstřícné. Za pana Skleničku velké doporučení,  jestli budou okolnosti příznivé, určitě chci něco dovézt.

Jestli chcete kromě čtení blogu i vyzkoušet francká vína, mám pro vás novou Komunitní bedýnku, složenou z šesti vín röttingenského vinařství Weingut Hofmann. Popis vín je tady, přihlásit se můžete tady.