Marnivé přání zažít oběd a večeři v italském vinařství jsem si splnil už před dvěma roky v umbrijském vinařství Rocca di Fabbri (tady a tady). Jenže, se vší úctou, úterní oběd na Sicílii byl ještě větší zážitek. Je to paradoxní, protože v Palermu byly k vidění oprejskané fasády a všudypřítomná skromnost. Sicílie je kamenitá, tvrdá a asi i chudá země. Vína i jídla většinou postrádají ušlechtilou rafinovanost, jsou často rustikální a v dobrém smyslu vesnická, ale hýří radostí, pestrostí a životem. Pojďte se podívat na patnáct fotek z oběda v jednom sicilském vinařství. 

Poprvé na Skleničkově blogu si můžete vyzkoušet zvětšení obrázků kliknutím. Šetřím místem a upravuju obrázky na velikost zobrazení na blogu, ale tentokrát jsem udělal vyjímku. Kliknutím se rybičky (i všechny ostatní fotky) zvětší.

Kde se dělá dobré víno, tam si dávají záležet i na dobrém jídle. Nemusíte jezdit daleko, o vybraných chutích (mlsnosti) vinařů se můžete přesvědčit i na Moravě. Občas mě to vyžene dál od domova, ale na Sicílii jsem fakt nejel kvůli jídlu.

Jela nás asi desetičlenná tlupa do vinařství Musìta v provincii Trapani (jojo, to je tam, kde se dělá Marsala!), a na degustaci se sešlo několik dalších vinařství. Na fotce před obědem proslov předsedy asociace místních vinařství pana Valentino, zprava Vito Arini a Rosario Ferreri.

Nejspíš sicilská variace na segedín.

Některá jídla ani neumím komentovat, tohle je grilovaná směs zeleniny v rajčatové omáčce :o)

Mořské plody, jediné jídlo, které jsem přeskočil. Asi chyba.

Nezbytné olivy, vzal jsem si dvě a zaskočily mě silnou kyselou chutí.

Klasika, špagety s rajčatovou omáčkou, jednotlivé porce zabalené v grilovaném plátku cukety. Hmmm, chtěl jsem to vynechat, potom jsem si vzal a myslel si, že sním jen půlku. Nakonec jsem usoudil, že to je zbytečné odříkání a za vrchol sebeovládání jsem považoval, že jsem si nešel přidat. Když jde o sebeovládání, kopu první ligu.

Neskutečná dobrota. Smažené koule byly uvnitř rýžové, kulinářský orgasmus. Není to lepší než sex, ale až mě sex přestane bavit, chtěl bych ženskou, která umí takhle smažit rejži.

Sýry, takže se zdá, že jdeme do finále.

Ale ještě tam byla miska s těstovými trojúhelníčky, co vypadaly jako sýrové, ale nebyly sýrové, spíš dosladka a nadýchané.

Mísa domácích meruněk…

… a mísa fíků.

A když už jsem myslel, že je konec, pan domácí rozbalil dva balíčky s teplýma taštičkama ze sladkého těsta, uvnitř se zapečeným sýrem. Dámy při ochutnání vzdychaly a omdlévaly…

Patnáct fotek ze sicilského oběda, k tomu vína ze čtyř místních vinařství. Na konci jsme byli všichni zralí přestěhovat se na Sicílii :o) a šlo se zase na víno. Před obědem asi čtyřicet vzorků, po obědě dalších padesát. Měl jsem kliku, Marsalu jsem měl úplně na závěr degustace, takže jsem i něco spolknul. Osmé výročí Skleničkova blogu bylo tři dny před tímhle obědem, lepší oslavu si těžko umím představit.

Už jste byli na Sicílii?