Už nějaký čas přemýšlím o seriálu věnovaném sladkým vínům. Kvůli většinové poptávce po suchých vínech jsem se v nedávných ryzlinkových bedýnách vyhnul tomu nejlepšímu, o to víc na slaďácích ujíždám sám. Nechci nikoho přesvědčovat, že sladké je lepší než suché a je mi jasné, že chuti neporučíš. Iritují mě lidé, kteří píší o víně, občas i s deklarovanou snahou psát seriózně, kteří se hlásí k snobskému názoru, že znalci oceňují (jen) suchá vína. Velkoryse přitom přehlíží jednoduchý fakt, že sladká vína se vždycky vyrábí z nejlepších hroznů. Kdybych napsal, že ty horší hrozny skončí v suchých vínech, bylo by to drastické zjednodušení, takže asi takhle: sladké se vyrábí jen z těch nejlepších a nejlíp vyzrálých hroznů :-)
2013 Ürziger Würzgarten Spätlese, Weingut Karl Erbes
Světle žlutá zlatavá barva, na nose opulentní lípa a zralé citrusy. Po půlhodině se ve vůni rozvíjejí medové botrytické tóny. V chuti sladké, vyzrále ovocné s trochu upozaděnou kyselinou, citrusové, plné, čisté. V ovocném těle je výborná harmonie kyseliny a cukru, ale překvapilo mě, že první chuťový atak nepřijde od kyseliny, ale od cukru. Med a zřetelný podíl ušlechtilé plísně v chuti. Před několika týdny jsem tady psal o novém ročníku, který má zatím charakter lehkého osvěžujícího letního pití, přes zřejmou podobnost je ročník 2013 už naleželý, v ovoci nazrálý a chuťově mohutnější. Docela dlouhá dochuť, čistota chuti svádí k dalšímu napití. 7,5% alkoholu, odhadem 90 gramů cukru a 9 gramů kyselin. Poté, co se letos Kranklay přesunul ze Spätlese do cenově trochu luxusnějšího Auslese bude asi loňské Spätlese moje vyvolené sladké pití.
Připomínám aktuální Komunitní bedýnky s rhônskými GSM víny Domaine des Gravennes, přihlásit se můžete tady. V úterý 9. června taky dáváme burgundsko/božoléskou degustaci ve smíchovské vinotéce U Lachtana, info je tady a ještě jsou volná místa!
S tím nízkým alkoholem to je ideální kombinace, takové slaďáky ano.
Dvojnásobné zdražení Kranklay nepotěšilo :( Ale objektivně půjde bodově přes 90…
MŠ: přesně, po víně se 7,5% alkoholu nejsem utahanej…
Radek: to je velká pravda! Už u loňského Spatlese Kranklay publikoval Robert Parker 94 bodů :o) 2014 Auslese Kranklay už mám doma, ale ještě jsem se neodvážil.
U Kranklay 2014 mám v poznámkách napsáno 91 (93) :)
Nedávno otevřené Kranklay 2012 také velmi bavilo :-) Krasné pití, dal bych mu 90 bodů.
Marek: kdo dá víc? Parker 2012 Kranklay nehodnotil, protože bylo vyprodané. Sám jsem skoupil asi čtvrtinu produkce pro čtenáře jednoho obskurního blogu psaného v ne-světovém jazyce… Doufám, že někdo dá víc než 90, jinak si ho nechám pro sebe :-) I Stefan Erbes říkal, že Kranklay má větší potenciál než Prelát, asi proto Auslese…
.. ono těch 90 v klidně může být Parkerovských 93 :)
Pokud jde o mě, tak u moselských vín bych hovořil jako o „slaďáku“ až od 150 g/l zbytkového cukru, ne-li ještě více :-) . Všechna tamní vína mají tolik kyselin, že hravě vykompenzují cukry, které by u vín z jiných oblastí už působily „ulepeně“.
Mimochodem ve sklenici mám zrovna Terrarossa 2007 z Palazzo Vecchio, parádní kousek. Pil jsem ho přesně před dvěma lety, od té doby nezestárlo ani o fous, takže s vypitím rozhodně není nutné spěchat! Ostatně 7 let není na poctivé italské červené žádný věk…
Děkuju za podnětný komentář! Mosela má vlastní pravidla a o jejích ostrých kyselinách se hodně vypráví… já tomu rozumím tak, že kyselina je příčina a cukr následek.
Myslím, že s Terrarossou jsme měli nějakou neshodu, tak prohledám chladničku, jestli mám ještě TR 07. Taky proto, že nový ročník Maestra z Palazzo Vecchio dostal teď hodně příznivé hodnocení u Cernilliho, a na toho já dám :)