Nejen milovníci vína, ale i mainstreamová media už zaznamenala, že máme první českou Master of Wine. A protože je půlka srpna, kdy vrcholí soutěž Vinař roku, přivezl ji pořadatel soutěže Petr Marek do Čech. Už před lety začal (ve spolupráci s Johnem Salvim MW) skládat porotu soutěže z držitelů tajemného titulu Master of Wine, tak teď pozval hodnotit moravská vína (mimo několika dalších Masterů) i Sedláčkovou. Ve středu dávala Lenka Sedláčková MW ve spolupráci se sponzorem soutěže MAKRO navíc degustaci nazvanou Moje cesta k Master of Wine a vína, která mě na ní provázela. Díky pozvání od MAKRO jsem mohl být přitom.  

Úvod patřil vyprávění o studiu a zkouškách. Samozřejmě všechny (včetně mě) nejvíc zajímá slepá degustace vín, ale Lenka zdůrazňovala, že to je jedna z mnoha zkoušek. Ty ostatní jsou teoretické, ale předpokládá se, že i pro ně získává uchazeč podklady a zkušenosti cestováním do vinařských regionů, návštěvami vinařství a praxí.

Během výkladu nám číšníci naplnili čtyři sklenky bílým vínem a Lenka Sedláčková nám slíbila variaci na vlastní absolvovanou zkoušku. Čtyři vína jedné odrůdy, různé země. Máte určit odrůdu a země (regiony) původu, popsat komerční zařazení vín. Protože jsem už přečetl pár článků v médiích, věděl jsem, že Lenka Sedláčková má ráda Riesling a Španělsko. První přivonění vyřešilo otázku odrůdy, bylo to tak jasné, že jsem se usmál. Německo, Mosela! Ale ouha, byl to Nový Zéland, Marlborough a výborná kopie moselského stylu. Další země jsem už dával správně, Německo, Alsasko, Rakousko. Alsasko mi dalo práci. Až když se za pár minut trochu otevřelo, tak jsem to dal.

Dalších pět červených po přestávce bylo ze Španělska. Neměl jsem s nimi žádný problém, protože Španělsko vůbec neznám. Dvě z nich bych klidně poslal do Itálie, kdyby to bylo úplně bez všech vodítek. Ale díky úžasným barvám (a taky nápovědě z médií, že Lenka má ráda španělská vína), jsem si napsal Španělsko a tím jsem skončil. Ale kdyby bal Bavorov kde jsou Vodňany a Španělsko tam, co je Rakousko, tak bych se hned rozjel do Španelska. Všechna vína byla senzační a nadšeně bych je po večerech upíjel doma.

Povinná fotka degustátora s nosem ve skleničce :-) prostě klasika, jako moselský Riesling. První dojem ze setkání byl pozitivní: nová česká Master of Wine si nehraje na hvězdu, je komunikativní. Je taky sebevědomá, ale ne tím oxfordským způsobem: spíš zocelená tím, čím musela projít, aby se dostala tam, kde je.