V pátek proběhlo první kolo přijímaček na střední školy. Mám to z první ruky, vezl jsem tam dceru. Odpoledne jsme našli na webu zadání z matiky a dal jsem to pod hodinu. Jupí, ještě nejsem UB (zamlada jsme používali zkratky, například UB = úplně blbej).
Čím dál častěji se přistihnu při chybách v uvažování, nedostatku soustředění, výpadcích paměti. Věk je jen číslo, ale to číslo hrozí :-) V patnácti jsem měl za to, že jsem úžasně chytrej, a čas mi tohle přesvědčení postupně opravoval. Když se teď směju, že jsem stejně inteligentní jako moje dcera v patnácti, má to jeden háček. IQ se měří (zjednodušeně řečeno) jako podíl inteligence a věku, takže u mě se podobně vysoký čitatel dělí čtyřnásobným jmenovatelem. Nebo možná byla letošní matika moc lehká. Něco mi říká, že v příštích letech budou úlohy stále těžší…
2016 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese feinherb Alte Reben, Karl Erbes
Asi čtvrtlitr vína padl jako palivo na překonání matematických úloh pro patnáctileté, zbytek na oslavu vítězství. Někde kolem třetí deci jsem si psal poznámky. U nás doma je to nejpopulárnější moselský ryzlink, jistota a nejčastější odpověď na večerní dumy typu Co bych si tak mohl načít? Myslím, že prodeje tvrdošíjně následují obecné předsudky (ten nejrozšířenější je Znalci pijí jen suchá vína), ale pod hrozbou vyprodání jsem si v březnu přivezl šedesát lahví jen pro sebe. (Se vzděláváním znalců je potíž, protože ti všechno vědí. Potěšil mě až držitel Diplomu WSET, který na moji otázku Chceš suchý nebo sladký Riesling? odpověděl, Přece nebudu kupovat suchý ryzlinky! Vyber mi ty sladký.) Jinak feinherb je kategorie shrnující polosuché i polosladké, čistě podle analytických dat by tenhle ryzlink byl polosladký. Analytická data (a moselské kyseliny) ovšem klamou, jistý český vinař ho odhadl na 4 gramy cukru.
Alte Reben znamená Ze starých keřů, víno je z pětasedmdesát let starých pravokořenných výsadeb. To zaručuje vyšší koncentraci moštu (a tím v zásadě i vyšší koncentraci chutí). Vyšší koncentrace chutí znamená i vyšší obsah kyselin, a proto vinaři ponechávají ve víně větší či menší zbytek cukru – aby vyrovnali vyšší až vražednou kyselinu. Dál už je to klasika: moselský ryzlink s typickou čistotou (danou krátkým a lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu – proto tahle vína milují naturální vinaři :-), přitažlivým ovocným projevem (citrusy, bez, při vyšší zralosti až do tropického ovoce, ale v tom se ročník 2016 spíš drží zpátky) a výrazným minerálním závěrem. Já jsem tam byl aspoň desetkrát, takže to mám prochozené a vědomě i podvědomě spojené s červenou břidlicí. Závěr vína chutná jako bych cucal deštěm mokrý plátek červené břidlice. Červená značí vyšší obsah kysličníků kovů, kromě kamenitě minerálních dochutí taky podporuje ovocný projev vína (dá se to pozorovat na Pinotech Noir z nedalekého Krövu i na břidlicových Garnáčách z katalánského Monsantu). Jako bonus dietních 11% alkoholu (takže se výtečně hodí k řešení složitých matematických úloh, viz výše) a až olejovitě hustá konzistence. Už jsem na něj v různých ročnících napsal spoustu obdivných popisů – časem mě omrzelo je psát, ale neomrzelo pít. Kdykoli nevím co vybrat, sáhnu po něm. Ještě nezklamalo.
Na závěr ocituju z knižní recenze: „(autor)… napsal prý něco kolem dvaceti knih, ale ty jsem samozřejmě nečetl, abych nebyl ovlivněn při hodnocení jeho dvacáté první knihy. Tomu se (…) říká objektivita.“ Nejsem objektivní přinejmenším v tom ohledu, že znám vinařství a vinaře (už šestkrát na moje pozvání přijel do Prahy), jeho rodinu, vinařství, vinice (na Ürziger Würzgarten jsem vylezl několikrát), řeku a okolí. Dovážím jeho vína, takže nejsem nezávislej. Na druhou stranu si díky tomu můžete koupit víno, o kterém píšu, a sami posoudit, nakolik moje poznámky a popisy odpovídají vašim dojmům. Není to objektivita, ale snad to není špatný…