Dnes o krásné a lenivé selce, loirském Sauvignonu s pomalejším rozjezdem. Loni v únoru se mi na návštěvě u Marka Thibaulta líbila víc červená vína, ale nadchly mě nehotové Sauvignony koštované postupně z barikových sudů. Do sudů šel jen Silex, Sauvignon z křemičitého podloží, ten se u Loiry cení nejvíc.

Ochutnávat koncentrované sudové vzorky je adrenalinová radost, ale když potom v prosinci Daniel Brož přivezl vzorky už nalahvovaného vína, bylo to pro mě trochu zklamání. V projevu převládal sud a radost jsem hledal marně, i později v únoru. O půl roku později jakoby se víno vracelo :)

La Belle Paresseuse 2011, AOC Coteaux du Giennois, Domaine de Villargeau

Sud je stále výrazný, už barva vína je na Sauvignon slušně plná citronově žlutá. Ve vůni zprvu jen dřevo, po zamíchání se přidá zralé ovoce – meruňky, angrešt a nasládlé koření. V chuti suché, plné, s odbouranou kyselinou jablečnou, nevýrazným ovocem, s lehce oxidativním projevem (sud) a mokrým dřevem i s příjemným minerálním závěrem. 13% alkoholu. Víno ještě potřebuje nadechnout a provzdušnit, ale po pomalém rozjezdu se vrací do formy. Zatím nemíří do loirské sauvignonové špičky, je to spíš ukázka dobře pitelného sedláckého Sauvignonu udělaného po burgundsku, ale u Brože je za férovou cenu a podle zlepšujícího se projevu v závislosti na provzdušnění se ještě bude zlepšovat. 86-87 bodů/100.