Když má vinařství skladem i předchozí ročník, může to dnes přinášet různé problémy, hlavně když se to snoubí s post-kovidovým růstem cen. Jak mi řekl jeden italský someliér, u Vernaccii musíš s růstem cen počítat, protože to je víno se sedm set let starou historií a nové Consorzio di Vernaccia si je toho vědomé. Problém je, že málo Čechů zná Vernaccii a skoro nikdo z nich nečetl verše, kterými ji Dante oslavoval. Mají Vernaccii zařazenou ve škatulce levné letní pití k pizze (sám jsem k tomu přispěl několika komentáři).  

Renato Spanu (fotka) čili vinařství La Lastra už měl asi osm hektarů vinic v San Gimignanu a někdy na konci roku 2018 koupil dalších pět hektarů od důchodce Stefana Grandiho. Grandiho vinařství Podere Canneta udělalo poslední sklizeň 2018, takže ve Vernaccii 2019 od La Lastra už je pět třináctin (bývalých) Grandiho vinic. Jako nezávislý blogger musím napsat, že Vernaccia od La Lastra patří k užší špičce San Gimi a moc bych ji tady chtěl mít. I bez znalosti veršů Otce Italštiny Danta Alighieri je to krásné víno. Jako příležitostný malý dovozce se kroutím, protože je podstatně dražší, než bývala Vernaccia od Podere Canneta.

Vernaccia di San Gimignano 2019, La Lastra
Moderní ambaláž, hodně stylizovaná etiketa a korek z drti. Bio-certifikát a 12,5% alkoholu jako výborné vysvědčení pro vinaře. Ve skleničce je (na odrůdu) docela plně vybarvená slámově žlutá barva. Na nose středně intenzivní, noblesní vůně s citrusy a žlutým ovocem (až do bílých broskví!). Příjemné, uměřené, harmonické. V chuti slušná kyselina, úplně suché, a hned od nástupu typický mandlový tón odrůdy. Už bez ostré mladistvé svěžesti, ale stále harmonické, živé, v projevu spíš střídmé (žádné ovocné ohňostroje, ale klídek), tenký závěr s lehkou mineralitou, typickými mandličkami a pepřovým závěrem. Dlouhá pepřová dochuť. Rok staré Vernaccie ze supermarketu bývají pravidelně slaboučké a k Vernaccii patří svěžest, ale tohle je výborné.

Vernaccia di San Gimignano Riserva 2018, La Lastra
Totožná ambaláž a tentokrát ještě z původních vinic La Lastra před koupí vinic Cannety. Ve skleničce světlá slámově žlutá barva, na nose mix citrusů, žlutého ovoce a barikového sudu. Barik je hned jasný, ovoce je v podobě hodně zralého mixu rozdrcených plodů v kádi. V chuti úplně suché s výborným nástupem citrusové kyseliny, v těle převládá ovocný projev popsaný ve vůni: směs zralých žlutých plodů jakoby na počátku kvašení, přezrálý angrešt, lehce navinulý ovocný projev s malou sudovou oxidací, ale jinak se sud v chuti vůbec neprosazuje. 13% alkoholu. Je to nevídaná práce s barikem, sud je jasně rozpoznatelný ve vůni, ale neprosazuje se v chuti (kromě toho, že upozadil mandlový tón, který je vlastní odrůdě).

Obě vína v o rok starším ročníku, než obvykle vyhledávám a doporučuju. Obě vynikající ukázky Vernaccie. Krásná vína, vyšší ceny (jestli poslední věta vypadá jako ruská básnička, tak jsem to fakt nechtěl). Pořád si myslím, že Vernaccia je vynikající víno do letního počasí (nebo jako vzpomínka na letní dny v zimě), a Vernaccia z La Lastra navíc dobře odolává času.