Neodolal jsem pokušení vyzkoušet první odrůdu hned po příjezdu vzorků, vybral jsem dva Sylvanery. Před šesti-sedmi lety jsem miloval hunawihrské Sylvány pro jejich nekomplikovanost, až jsem se za to trochu styděl. Byla to chlastací vína s báječnou cenou, jednoduchost jen lehce ozvláštněná odrůdou. Jak dopadne nový ročník po čtyřech letech?

Sylvaner 2015 Réserve, Alsace AOC
Sylvaner 2015 Vieilles Vignes, Alsace AOC
Obě mají světlou citronovou barvu, typickou pro mladé ryzlinky. Réserve má svěží a středně intenzivní vůni citrusů, Vieilles Vignes jsou ve vůni o stupeň vyzrálejší, zralé citrusy až do žlutomasého ovoce a dokonce s lehkým kvasničním tónem.
V chuti je Reserve svěží, lehká, s pěknou kyselinou, hodně suchá, citrusovo-travnatá až do zajímavého minerálního tónu, který drží v závěru. Jednoduché, ale pěkně vyvážené svěží pití, které nepostrádá jistou jemnost. 13% alkoholu, ale první dojem byl lehký kabinet, až s provzdušněním vystupují těžší a travnaté tóny. Staré keře (Vieilles Vignes) mají i v chuti vyzrálejší ovocný projev, plnější nástup, pěknou kyselinu, citrusové tělo i závěr. 13% alkoholu. Je to strukturovanější než předchozí Sylvaner, pěkné, ale Réserve mě bavila víc.

Snad to není jen konzervatismus – jednou jsme v porotě soutěže Prague Wine Trophy přehlasovali předsedu Pavla Chrásta a zvolili za šampiona plnější, tělnatý Sylván s medovými tóny. „Tak to asi máte rádi botrytický Sylvány,“ řekl nám Pavel Chrást s jemnou výčitkou. Pochopil jsem ji až po delší době, když jsem sestavoval sylvánskou bedýnku a propadl lehkým minerálním Sylvánům z německých Franků. Lehkost, svěžest a nedostatek tělnatosti nejsou u Sylvánu nedostatky, ale přednosti. Aspoň podle mého současného stavu poznání a pochopení :-)