Večer na zahradě dva kosi vyrejvají žížaly – jeden rozvážně a opatrně, druhý s vervou, divoce a latinsky. Představuju si, že je to pár. Rozvážný kos je samec a nespoutaná, nekontrolovaná lovkyně žížal samička. Jak to vidíte vy?
Sedím na zahradě s několika německými a italskými víny. Měl jsem dvě prezentace vín pro firemní zákazníky, otvíral jsem několik lahví. Po jedné lahvi jsem jim na závěr nechal, ostatní jsem odvezl s sebou. Mám víno na několik dalších večerů. Vypadá to kuxusně, ale má to háček. Nechci je vylít a tak nemám svobodnou volbu toho, co budu večer pít. I kdybych měl krásně chuť na červenou Burgundu, otevřené lahve to rozhodly za mě. Dnes poznámky o dvou moselských ryzlincích.
Skoro jistě jsem to tady už před pěti lety psal – když jsme se Stefanem Erbesem dělali v Praze první degustaci někdy v lednu 2014 (od té doby průběžně každý rok, ale stačilo a 2019 jsem rozhodnutý vynechat), dali jsme po sobě Kabinet a Spätlese z Ürziger Würzgarten. Když jsme společně rozlili druhé víno, Stefan mi soukromě pošeptal: Všimni si, že to jsou úplně stejná vína! Stejný zbytkový cukr, stejné kyseliny, stejná vína! Pro mě to byla dramaticky odlišná vína. Kabinett je lehké víno s nízkým alkoholem a potlačenou zralostí, krásně pitelné až chlastací, ale málo vyzrálé. Pozdní sběr je naopak o dva až tři stupně plnější v barvě, koncentrovaný a lipově medový ve vůni, plný v chuti. Jsou jako vážka a orel, z pohledu konzumenta nesrovnatelná.
Pamatuješ si, jak jsem ti ukazoval na Ürziger Würzgarten tu parcelu nad Prelátem, vedle Kranklay? Tak obě vína jsou z té parcely. Stejný svah, stejné keře, jen Kabinett jsem sbíral o týden dříve, dopověděl Stefan.
Riesling není Chardonnay, vydrží mnohem větší úrodu na jeden keř. Proto se moselské vinice sklízí na několik průchodů. Napřed kabinety, potom pozdní sběry, ještě později výběry z hroznů a výběry z bobulí. Teď nepotěším snobské milovníky suchých vín, ty nejlepší hrozny se nechávají vyzrávat nejdéle a jsou z nich ta nejlepší a nejprestižnější vína – Trockenbeerenauslese a ledovky. Víno se dělá na vinici, takže… sladké víno se vždycky dělá z těch nejlepších hroznů. Když budete sbírat hrozny na slaďák na konci listopadu, všechny slabší hrozny už budou shnilé. Ledaže je posbíráte dříve :-)
2016er Ürziger Würzgarten Riesling Kabinett feinherb „Vom Roten Schiefer,“ Weingut Karl Erbes
Už jse to psal několikrát, nic nedejte na marketingové nálepky typu „Rotschiefer Riesling“ nebo „Blauschiefer Riesling“ a další… Tohle je aspoň kabinet, ale až příliš často jsem se setkal s jakostkami, které deficit kvality nahrazovaly podobnými nálepkami o modré – červené – šedé břidlici. Je to první průchod vinicí, sběr prvních vyzrálých hroznů. Dokonale pitelný (=chlastací) ryzlink s nízkým alkoholem (10%), pevnou kyselinou, bledou citrusovou barvou, citrusovo-lipovou vůní a lehkou chutí se závěrečným minerálně kořenitým pohlazením. Podchlazený působí skoro suše, ohřátý a provzdušněný je plnější, sladší, lehce minerální, s perfektním vyvážením kyselin a cukru. Svěží a jak velí země původu, perfektně čisté.
2016er Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese feinherb Alte Reben, Weingut Karl Erbes
Můj favorit a dlouhodobě nejoblíbenější víno. Pětasedmdesátileté keře na vinici Ürziger Würzgarten (kterou VDP klasifikuje jako Grosse Lage, takže další komentáře raději zamlčím) dávají koncentrované hrozny, pokud jsou sklizené ve správné chvíli. O týden dřív by to bylo víno k bazénu v létě, takhle je to velké víno, které každoročně dostává přes 90 bodů na mezinárodních soutěžích a hodnoceních. Plná zlatožlutá barva, minerální a zralá citrusová vůně. V chuti koncentrované a zralé, v ovoci (citrusy, broskve), v alkoholu (11%), dokonale vyvážené, krásně čistý projev břidlicového ryzlinku. Současná vyzrálost vypadá jako by už kulminovala, ale podle mé šestileté zkušenosti se víno bude zlepšovat ještě spoustu let, archivace nejmíň do roku 2025.
Nová nabídka moselských ryzlinků ročníku 2017 i 2016 na červenec je tady.