Zima nestála za nic, naštěstí se už hlásí jaro. U nás na Mělnicku se jaro pozná podle toho, že se chřestové hroby pokryjí bílou fólií a troubí do světa, že za pár týdnů už přijde chřest. K chřestu je potřeba správné víno. Mladé, reduktivní, z nerezu, s dobrou kyselinou a pořádným minerálním závěrem. První volba je poysdorfský Veltlín, ale dobrý je i mladý ryzlink. Pan Sklenička letos pokukoval i po toskánské Vernacii di San Gimignano, ale ta se teprve bude lahvovat a do poloviny dubna to nestihneme. Takže vybral italské Orvieto!
Jednak proto, že základní odrůdová vína se lahvují brzo (už jsou nalahvovaná), druhak i proto, že Giovanni Dubini ještě stále má Campo del Guardiano 2014, které v září dostalo tři skleničky od nejrenomovanějšího italského průvodce Gambero Rosso. Tre Bicchieri je v Itálii nejvyšší meta, v Umbrii na ni dosáhlo jen deset vín. Vpodstatě to znamená zařazení vína a vinaře mezi širší italskou špičku, proto chci honem využít dobrých vztahů a víno přivézt. Přes tvrdohlavé lpění na kvalitě jsem se pokusil o lidovou variantu bedýnky s cenou 1500 Kč. Rád bych přilákal zpátky ty, kteří před lety kupovali bedýnky za 1200 kaček, ale chci udržet i ty, kteří nemají problém ani s víny vyšších cenových kategorií. Posuďte sami, jak se to podařilo. (Nedávný hejt o tradiční české úřední buzeraci zatím nemá řešení, z požadovaných šestnácti potvrzení se mi dosud podařilo získat deset. V každém případě bychom měli stihnout dovézt víno dříve, než vyprší aktuální lhůta celníků.)
O cestě do Orvieta a návštěvě vinařství Palazzone jsem psal už tady. Jel jsem najisto, s Dubinim jsem setkal už v roce 2012 v Perugii. Jet najisto ovšem neznamená, že se nedočkáte překvapení. Překvapilo hlavně Orvieto: krajina, počasí i vína. Je to jen kousek jižně od Toskánska, krajina je podobná, ale vína i klima odlišné. Počasí vlhké a parné, vína bílá a klasické Orvieto je navíc (nepochopitelně) směs mnoha odrůd. Šedesát kilometrů na jih od Montepulciana je jiný svět. Slavnější ve středověku, kdy do Orvieta jezdili na letní dovolenou římští papežové, což byla pro orvietská vína ta nejlepší propagace.
Naštěstí jsem měl v Orvietu dobrého průvodce, Giovanniho Dubini, s čekajícími Tre Bicchieri od Gambero Rosso asi jednoho z nejlepších. Vinařství Palazzone vybudoval Giovanniho otec kolem stejnojmenné středověké ubytovny pro poutníky na papežské pouti v roce 1300. Orvieské vinice leží na starých sopečných vyvřelinách, Giovanni má soukromý sklep v lese nad vinicemi v bývalém etruském hrobě, vysekaném do sopečných vyvřelin. Sklep ozvláštňují letorosty jednotlivých erupcí, táhnoucí se jako vrstevnice po celém obvodu sklepa. Tady si pro sebe vyrábí ruční verzi klasického vína Campo del Guardiano, bez jakékoli mechanizace a doslova rukodělně. Jen pár set lahví a degustace u kamenného stolu ve starém etruském hrobě je velký zážitek i pro nejslavnější italské degustátory. Věřím, že se mi tentokrát podaří pár krabic téhle rarity přivézt a představit ji na veřejné degustaci. Nutnou podmínkou je, aby se našlo dost zájemců o paletu orvietských vín, bez toho se nesveze ani archaicky autentická verze Campo del Guardiano.
Vinařství Palazzone, to je 25 hektarů vinic ve svahu a údolí kolem zmíněné středověké ubytovny či hotýlku. Všechno v pěší vzdálenosti, žádné nákupy hroznů a dovozy odjinud. Na rozdíl od dříve popisovaného etruského lesního sklepa je celý nový provoz moderní, velké nerezové tanky s řízením teploty jsou namačkané na sobě. Jen pár barikových sudů na červená vína. Orvieto, to je především Procanico (=Trebbiano), Grechetto, Verdello a Malvasia. 90% místních vín jsou bílá vína, po šedesátikilometrovém přejezdu z toskánského Montepulciana jsem si to raději nechal zopakovat :-) Je jaro, pojďme na italská bílá ze sopečných tufů!
GREK 2016, Grechetto Umbria IGT
Autochtonní odrůda, typická pro Umbrii. Běžně se používají dva klony odrůdy, Grechetto di Orvieto a Grechetto di Todi. Tohle je druhý z nich, podle vinaře vhodnější do sopečných půd. Lisují se celé hrozny, kvasí asi tři týdny v nerezových tancích. Patnáctka měla výraznou, plnou žlutou barvu, svěží a kořenitou, zralou vůni. V chuti suché s pěknou kyselinou, středně plné tělo, žluté ovoce, důrazný herbální a kořenitý a živý závěr s taniny. Dlouhá dochuť. Tolik moje poznámky k předchozímu ročníku – věřím, že letos to bude podobné – základní víno na jednoduché pití, ale s velkým charakterem a zřetelnou sopečnou mineralitou.
Terre Vineate 2016, Orvieto Classico Superiore DOC
Název je ze středověkého jména jedné parcely, používají se ale vybrané hrozny ze všech vinic. 50% Procanico, 30% Grechetto, zbylých 20% společně Verdello, Malvasia a Drupeggio. Světlá citronová barva, intenzivní vůně žlutého ovoce s kořením. V chuti úplně suché, šťavnatá kyselina spojená s důrazně minerálním projevem, středně vyzrálé žluté ovoce. 13,5% alkoholu, dlouhý a vysušující závěr vybízí k dalšímu napití. Dlouhá dochuť. Hodně živé, plné chuti. Zase poznámky k předchozímu ročníku a podle mých soukromých poznámek je to komerční, méně vyzrálá verze velkého Campo del Guardiano.
TIXE 2015, Pinot Grigio Umbria IGT
Je to oranžové a je to víno, ale není to oranžové víno. Co to je? Jmenuje se TIXE, ale závěrečné E je vysázené pozpátku, takže to svádí číst jako EXIT. Technicky vzato je to Pinot Grigio macerovaný asi šest hodin před lisováním, takže dostal pěknou růžovo-oranžovou barvu, ale kvůli tomu to ještě není oranžové víno.
Podle vůně je to jemný, ovocný a časně sklizený Pinot Gris, vůně je čistá, odrůdová. V chuti je jasný nástup kyseliny (Pinot Gris si nedrží kyseliny do plné zralosti, takže hádám na brzkou sklizeň), dobré ovoce, střídmý suchý projev (Giovanni mi říkal, že když chce udělat víno suché, tak to znamená úplně suché, bez špetky zbytkového cukru), křupavé, čisté, díky odrůdě středně plné. V závěru jsou lehce poznat třísloviny z krátké macerace, ale všechno je uměřené a jemné. Když mi při otvírání lahve říkal, že se hodí k rybám, tak jsem mu nevěřil, ale asi měl pravdu. Pozor, malá oprava: všechna vína budou v novém ročníku (oproti loňsku) jen TIXE zůstane ročník 2015 jako před rokem.
Vignarco 2016, Orvieto Classico DOC
Loni jsem Vignarco vůbec nenabízel. Upřímně, je to low-end verze klasické směsi čtyř orvietských odrůd, určená pro americký trh a italské supermerkáče. Přivezl jsem si vzorek a nijak mi to neublížilo. Zařazuju ho hlavně proto, že to může pro někoho zlevnit bedýnku a umožnit porovnání seriózní a komerční produkce. Nakonec dám čtveřici základních vín a zbytek si můžete zvolit sami.
Viognier 2016, Umbria IGT
Zábavná vložka na úvod: v roce 1991 Giovanni vysázel čtyři hektary Viognieru. Tehdy ještě odrůda nebyla v Orvietu registrovaná, takže by býval musel víno deklarovat jen jako stolní. Oznámil tedy úřadům, že vysadí Chardonnay, ale komisař, který přišel registraci vinice oveřit, kroutil hlavou, že takové Chardonnay ještě nikdy neviděl. „To je zvláštní vzácný klon, sám jsem ho přivezl z Francie,“ přesvědčoval ho Giovanni. Od té doby se předpisy změnily a Viognier je povolený, takže je to bez mlžení čistý Viognier.
Lisují se celé hrozny, polovina vína kvasila a zrála v dubových sudech. Loňské poznámky nebudu opisovat, loni to pro mě byl point-of-decision čili víno, které rozhodlo o bedýnce. Viognier je pro mě skoro exotická odrůda a důvod ke skepsi, tohle mě přesvědčilo. Živostí, koncentrací. Doma jsem litoval, že jsem soukromě nepřihodil další dvě krabice navíc pro sebe.
ROSS 2015, Umbria IGT
Směs 60% Sangiovese a po dvaceti procentech Cabernet Sauvignon a Merlot. Vyzrává částečně v nerezových tancích a v dubových sudech. Podle poznámek z degustace jednodušší slušná nerezovka, pitelná s taninovým závěrem. Loni jsem ROSS nenabízel, letos do toho jdu. Po roce ležení by se víno školené (částečně) v barikových sudech mohlo ukázat v lepším světle.
Campo del Guardiano 2014, Orvieto Classico Superiore DOC
Single-vineyard čili víno z jediné vinice, samozřejmě z té nejlepší. Stejné poměry odrůd jako u Terre Vineate, navíc nejmíň šest měsíců na kvasničních kalech. Zářivá zlatožlutá barva, ve vůni zralé žluté ovoce, odkvétající květy a lehce i kvasnicové aroma. V chuti živé, s pěknou kyselinou, charakterem podobné předchozímu Terre Vineate, ale mnohem ohlazenější a harmoničtější, komplexní. Ovoce a jablka, chleba, senzační kyselina, zřetelný minerální závěr. Vhodné k delší archivaci. Velké víno. Na konci lahve si vždycky lámu hlavu, co na tom víně vlastně je, ale nejradši bych hned otevřel druhou lahev. Měl jsem ho na Vánoce 2016 a znova při sepisování tohoto textu, je to tam! Působí spíš obyčejně, v chuti nic na co bych mohl přesně ukázat (kromě důrazné sopečné minerality), ale přesto přitažlivé a vyžadující pokračování. Ten, kdo rozhodoval o nejvyšším italském ocenění Gambero Rosso, ten to asi viděl, protože víno dostalo Tre Bicchieri. V červnu jsme měli předchozí ročník 2013, oceněnou nulačtrnáctku můžeme mít letos.
Popsal jsem sedm vín, ale do bedýnky se jich tradičně vejde jen šest. Co s tím? Napíšu základní nabídku čtyř vín s tím, že si každý sám můžete vybrat zbytek podle svého. Další záměny a soukromé mixy jsou možné, jen poprosím o zaplnění bedýnky na šest vín. Kdo budete chtít víc než šest, nemáte žádná omezení. Čím víc, tím líp…
Zlaté jádro tvoří čtyři vína:
1. GREK 2016 – 250 Kč
2. Terre Vineate 2016 – 280 Kč
3. TIXE 2016 – 250 Kč
4. ROSS 2015 Umbria Rosso – 250 Kč
celkem 1 030 Kč
Když to rozšíříme o páté a šesté víno, dostaneme následující varianty. Napřed dám jednu úspornou.
bedýnka A, úsporná
5. Vignarco 2016 – 220 Kč
6. ROSS 2015 – 250 Kč
celkem 1 500 Kč
Bedýnka A je skutečně hodně levná nabídka a soukromě bych páté Vignarco raději nahradil serioznějším vínem (opakování GREK je jedna dobrá možnost). Druhá nabídka naopak hledá co nejvyšší kvalitu – Dubiniho Viognier i Campo del Guardiano byli moji oblíbenci už před rokem.
Bedýnka B, doporučuju!
5. Viognier 2016 400 Kč
6. Campo del Guardiano 2014 500 Kč
celkem 1 930 Kč
Jsou možné i jiné kombinace, například opakování Grecchetta v bedýnce A místo červeného. Cokoli dalšího vymyslíte, napište mi to do komentářů v přihlášce! Snažil jsem se o návrat ke kořenům bedýnek, vymyslet co nejlevnější nabídku vín na jarní popíjení na zahradě. To je bedýnka A s cenou 1 500 Kč. Můj favorit je béčko, kdo budete po loňských zkušenostech chtít sestavit ambicioznější výběry (jako 6x Campo del Guardiano nebo jen dříve popisované archaické Campo del Guardiano 2010 nebo 2012), napište mi to do poznámek nebo na soukromý e-mail.
Bedýnky můžete dostat Poštou nebo Uloženkou, jako vždycky budu potřebovat vaše přihlášky a pokud možno i zálohovou platbu na účet. Předpokládám, že by se vína mohla nakládat po třetím dubnu a že bych je mohl rozesílat v týdnu po 10. dubnu. Pravidelní účastníci to už znají, ale uvítám i nová jména! Bedýnky bude vydávat Uloženka (Praha, Brno, Bratislava, Ostrava, Olomouc, Zlín, Plzeň, Hradec Králové, Liberec a asi 100 dalších míst, jen pozor na provozovny Pošty, tam jsou jiné podmínky včetně poštovného). Kdo nemá Uloženku dost blízko, může dostat balík poštou (s příplatkem 190 Kč za poštovné). V Praze přivezu bedýnky po domluvě až domů (za předpokladu objednávky 12 a více lahví). Vlastní kombinace vín jsou možné a vítané, napište mi je do poznámek v přihlášce. Přihlásit se můžete tady.