Když jsem minule prudil s těmi paďoury, co si jedou do Val d’Orcia fotit cypřiše, tak tenhle hájek jsem fotil už nejmíň šestkrát (třeba tady). Až včera jsem zjistil, že se dá jít sto metrů po silnici, obejít svah a vylézt k hájku zezadu, a že konečně dostanu na fotku kříž bez pozadí. Velcí fotografové říkají, kdo má nohy, ten nepotřebuje velký objektiv… cestou k další fotce jsem se styděl, že mi to trvalo, ale potom jsem si řekl, že někteří paďouři na to nepřijdou nikdy :-) Číst dál
Toskánské Velikonoce byly pod mrakem, ale hned po Velikonocích se konečně vyčasilo. Jaro se tady ohlašuje mnoha příznaky a projevy, některé jsou pro cizince ze studeného českého království matoucí – třeba sousedova třešeň kvetla v půlce února. Jedním z příznaků jara je, že paďouři jedou do San Quirico d’Orcia a fotí cypřiše. Ve středu nás tam bylo spousta, fotky dám někdy příště :-) Ale definitivní a vědecky přesvědčivý důkaz jara je, že rozkvete Ginestra (úvodní fotka, někde u Pienzy). To jsou ty dvoumetrové keře se žlutými květy, budou svítit podél silnic celé léto. Číst dál
Aby bylo jasné, že se v Toskánsku neflákám – v únoru jsem si splnil letité přání návštěvou slavné degustace Anteprima di Vino Nobile, v březnu jsem si zkušenosti ověřoval na dvoudenní degustaci Terre di Toscana za účasti 133 prvoligových toskánských vinařství. Na místě jsem se ujistil o tom, co tady leta hlásám a co píší i italští bloggeři, tedy že moje oblíbená Tenuta di Gracciano della Seta patří do nejužší místní špičky. Letos je chci přivézt už po desáté a spěchám, protože letos je to poprvé, co místní vinařství uvedou na trh nové víno, Pieve. Bude to zatím nejvyšší kvalitativní kategorie, vyšší než Riserva, tak pojďme na to, než nám to svět vykoupí :-) Číst dál
Užívám si v Itálii špatného počasí a velikonočních slev, v tomto případě seriózně vypadající bubliny za necelých 9 EURO. Pokud jde o balení, etikety, prostě prezentaci, zatím se mi zdá italský design a kvalita v souladu. Nejen že seriózní vína jsou odpovídajícím způsobem zabalená, ale když někde objevím nápadně blbou nebo odfláknutou etiketu, bývá u toho cenovka 2,90 EURO. Úvodní fotka je z pátečního plážování, kontext dodám za chvíli v článku.
Číst dál
Na březnové degustaci Terre di Toscana jsem ochutnal tři vína vinařství Petra (Suvereto, LI) a byla dobrá. Teď jsem koupil jejich základní směs HEBO v supermarketu za necelých 10 EURO a zase dobrý. Při nejbližší příležitosti koupím další vzorky, ale bojím se, že se moje úvahy budou zase točit kolem jedné myšlenky: je to všechno jen marketing nebo je to doopravdy? Číst dál
Úvodní fotka je autentická a názorná, ale bez nápovědy asi neuhodnete, o čem to dnes bude. V místní vinotéce jsem do přinesené lahve koupil sudovku čili vino sfuso, červené z místního (Bolgheri) vinařství Casa di Terra. O výrobci jsem tady už párkrát psal. Je to poměrně nový podnik, 45 hektarů vinic a moderní výrobní budova. Rok založení jsem na webu nenašel, ale zmínky o stáří výsadeb začínají rokem 2002, barák je myslím novější. Na vinicích mají Cabernety Sauvignon a Franc, Merlot, Syrah, Malbec a Petit Verdot, plus Vermentino. Ceny jsou od 18 do 105 EURO, Vermentino od 13. V zásadě to vidím jako moderní podnik, postavený s velkou finanční investicí, a s programem postaveným na vysoké reputaci oblasti Bolgheri. Číst dál
Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic. Číst dál
CappellaSantAndrea je díky majitelům nejsympatičtější místní vinařství, zároveň nejlíp ukryté v kopcích u SanGi. Před deseti lety jsem na dotaz doporučil návštěvu jednomu českému vinaři, po návratu s mírnou výčitkou řekl, že to bylo těžké najít. V následujících letech jsem je hledal dvakrát nebo třikrát, bez úspěchu. S Flavií a Franceskem jsem se potkal už nejmíň třikrát v Itálii a jednou v Praze, ale vinařství jsem v San Gimignanu nikdy nenašel. Jen pro upřesnění, dovážel jsem během času čtyři jiná místní vinařství, okolí San Gimignana mám procestované víc než je běžný český průměr. Naštěstí jejich vína nabízí moje oblíbená sanžimiňánská vinotéka, takže můžu otevřít Rialto 2022 a vzpomínat. Úvodní fotka je z prvního setkání v červnu 2012, druhá je z minulého týdne… Číst dál
Vermentino Bolgheri DOC 2024, Tenuta Guado Al Tasso
Stejné víno, nový ročník, už asi po patnácté. Prostě jedno z nejčastěji zmiňovaných vín na blogu, symbol toskánských dovolených. Vinařství patří rodině Antinori a leží „přes silnici,“ hned vedle Tenuty San Guido, která spustila slávu Bolgheri jako regionu a Pietro Antinori se na tom tehdy velkou měrou podílel. Často jsem o tomhle Vermentinu psal, zároveň se do mých poznámek promítaly vlastní předsudky a každoroční posuny v chápání či porozumění vína. Číst dál
Pomalu se mi plní krabice novými bílými víny ročníku 2024, bohužel stávkuje počasí. Páteční teploty sice vystoupaly na pěkných sedmnáct stupňů, ale s úplně zataženou oblohou, a to se k čerstvě nalahvovaným Vernacciím a Vermentinům vůbec nehodí. Začínám tedy základní Vernaccií z Il Palagione, na kterou bylo posledních pět let absolutní spolehnutí. Číst dál
Správně bych měl mít titulní fotku s věžemi San Gimignana, ale včera bylo zataženo, fotka tmavá, a starou se mi nechtělo dávat. Na fotce je přehlídka úlovků z výletu do SanGi jako příslib dalších textů. Skoupil jsem všechny ukázky nového ročníku 2024 a těším se! Číst dál
O San Gimignanu a místní bílé odrůdě Vernaccia jsem toho už napsal tolik, že se ostýchám všechno znova opakovat. V neděli na degustaci ve Viareggiu mi k tomu vinař z Montepulciana dodal zábavný postřeh, že se v Itálii tradičně dělají nejlepší bílá vína na via Francigena. To je cesta, kterou putovali účastníci středověkých křižáckých výprav z Anglie a Francie do italských přístavů, víny se měli osvěžovat na cestě. Zní to spíš zábavně, ale připomínám, že i San Gimignano leží na via Francigena, dokonce prý Torre Larniano, které dnes vlastní Panizzi, byla mýtná brána na Francigeně. Číst dál